Zaslepená sobeckost

Sobci a jejich chování, jednání a tak nějak přístup k životu a lidem? To by bylo opravdu na dlouho a již několikrát jsem to v článcích nebo osobních diskuzích zmiňovala. Leckdy jsem ani nepochopila, proč se někdo zachoval tak, jak se zachoval a jak je to vůbec možné a zkrátka na to, abych to pochopila jsem byla až moc velký samaritán a lidumil.

Nemám nic proti tomu, když je člověk zdravě sobecký – ostatně tak bychom měli být všichni, abychom se měli rádi a dokázali se v životě prosadit, zachránit a žít si svůj život podle sebe a nenechat se ovlivňovat a manipulovat někým. Avšak to, co dělám tu zdravou sobeckost zdravou je to, že je potřeba k tomu také ohleduplnost vůči lidem a to především ohleduplnost k těm nejbližším, aby naše činy jim neublížili, nebo abychom my jim nějakým svým činem neublížili.

Ale jak tak koukám poslední dobou po světě tak ta ohleduplnost hodně lidem chybí. Udělají nějaký čin, který se jim zrovna líbí, najednou se cítí jak králové, anebo jak královny, najednou se předvádějí před ostatními, jak se mají skvěle a jak jsou jako strašně super v tom, že si to zařídili, avšak přitom nebýt někoho jiného, že jim to dohodil, nebo že se jim ozval tak nemají nic.

Chlubí se tedy něčím, čeho ani sami až tak nezískali, ale někdo jiný jim tomu dopomohl. A ti sobci jednají a jednají a je jim jedno, co jim na to nejbližší řeknou, prostě to udělají a když jim na to někdo řekne rozumný názor, nebo konstruktivní kritiku tak se na něj oboří, že co si to vůbec dovolil říct a že to tomu člověku má být jedno. Jenže těžko je to člověku jedno, když tohle robí Váš blízký člověk tak ho chcete jemně a taktně upozornit, avšak ten člověk Vás smete tím, že Vám má být vlastně jedno a ještě se oboří na Vás, že Vy jste ti špatní, že jste vůbec něco řekli a vyjádřili se, vlastně se zlobí na to, že jste řekli svůj názor, co si o tom člověku myslíte. Když řeknete, že je sobec a že svým sobectvím Vám něco zničil, anebo že něco zničil, tak se ještě diví jakože co zničil? A že není sobec, že celou dobu byl/a jen chudinka co byl/a zoufalá a nyní se usmálo štěstí tak proč najednou jemu/jí to nikdo nepřeje a takhle to obrátí proti všem a takový člověk takhle jedná. Tomu člověku je jedno jestli to převrátí proti dětem, proti přátelům, proti rodinným příslušníkům je to tomu člověku jedno a klidně půjde proti všem, kteří při něm/ní stáli do této chvíle než ten člověk obrátil proti všem. Obrátí se vlastně proti svojemu týmu, který při něm vždy stál a podporoval v boji při čemkoliv, tak ten člověk se obrátí a začne bojovat proti „vlastňákům“. Chápete? Já moc ne, ale ano takhle tito sobci jednají.

Vyčistí si vlastní tým a pak sami jednají tak, jak chtějí a neohlížejí se vůbec na nikoho jen na sebe a je jim jedno, jestli pak ty přátelé, rodinu, děti ztratí, je jim to jedno, protože vidí v tu chvíli jen sebe a tu svou nějakou pomyslnou křivdu, kterou si tím činem musí zalepit. Přitom je to nesmysl, křivdu si v sobě člověk může zalepit a vyřešit sám v sobě a nemusí k tomu dělat sobecké činy, stačí si to nastavit v hlavě a zapracovat na svém duševním rozpoložení, vše je totiž v hlavě.

Jenže ne, tito lidé nevidí, neslyší, jen sebe a ještě se cítí v právu v tom, že neznají slovo ohleduplnost vůči druhým, neznají, cítí se jako neřízená raketa, která zažehla příliš silně a ještě nebyla připravena k odletu, prostě vystřelí příliš brzy a klidně na svoje lidi. Je jim jedno, jestli tím ublíži tím svým nejbližším, protože necítí vinu, vlastně podle toho sobce jsou špatní a nevyrovnaní ti nejbližší že jo? Protože ti nejbližší se vyjádřili po svojem, upřímně a možná i starostlivě a přitom jsou za ty špatný, jen proto, že neřekli to, co by se sobci líbilo a znělo do uší. Proto to radši vše obrátí proti nim, protože sobec nechce vidět svou zaslepenost a nechce přijmout něco jiného než jen to, co má ve své hlavě, proto ty lidi úplně odstraní ze života a ještě se cítí uraženě za to, že co si to kdo dovoluje jemu/jí něco říkat a říkat upřímný názor.

Ano, bolí to ty nejbližší, protože ti jsou odstrčeni, pošpiněni a ještě za největší blbce s prominutím. Avšak až ta prvotní bolest pomine tak se nemusí cítit špatně, udělali maximum a nemusí se za sebe vůbec stydět, mysleli to dobře a když si jich ten sobec nevážil tak nemá cenu se nadále doprošovat, nejlepší toho sobce nechat ať si časem a životem v té své zaslepenosti dojede a on ten pád bude bolet, ale to už nemusí Vás zajímat, stačí si žít svoje a brát tohle jako lekci od člověka, který se teprve ohleduplnosti bude učit.

Takový sobec si také jednoho dne dojede na to svoje a bude se učit tomu, co Vy již dávno umíte.

Vždy budu na straně toho, kdo je ohleduplný a nikdy nebudu nikoho odsuzovat za jeho/její názor. Tak, jak mě učil můj táta a pak i následně život a většina lidí v mém životě, kteří mi hodně dali tak nikdy se nebudu stydět za svůj názor a nebudu ani tak jiné soudit. Pravý přítel se totiž pozná tak, že Vám dá upřímný názor, ať už je kladný nebo záporný a je přítelem jak při Vás tak za Vašimi zády. Přitakávačů bude všude mraky a ti budou všude a přitakávači Vám nic jiného nedají jen to, že s Vámi ve všem budou souhlasit, ale jsou to jen povrchní přátelé, nikdy s Vámi nepůjdou do zlých časů, nikdy Vám víc nepomůžou než jen tak, jak pomůžete sami sobě. Ale tohle všechno tito sobci poznají. Jen je mi veřejně líto a soucítím s lidmi, právě s těmi jejich blízkými, že proti nim tací lidé takto brojí a překrucují pravdu proti nim, je mi to líto, protože právě moc dobře vím jaké to je. A ano, když se o někom takovém dozvím tak se pak za takové lidi pomodlím, ať z toho nevyjdou až tak špatně a ať tohle dusno brzy pro ně pomine, vím a cítím,že jsou to čisté a dobré duše, které jen nejsou pochopeny od sobců, kteří si jen jedou to svoje.

Zdroj obrázku: COPYRIGHT © EXTRA.CZ. Extra.cz [online]. [cit. 8.3.2019]. Dostupný na WWW: https://www.extra.cz/galerie/semetrika