Znovuobjevení sám sebe po letech

Když jsme mladí tak obvykle žijeme život sami za sebe a jednáme sami za sebe, není důvod jednat za nikoho jiného, protože jsme sami za sebe a tak bereme ohled jen sami na sebe.

Nebojíme se sporu s někým, věříme si, jsme v souladu se sebou samým a tak bojujeme za svou pravdu a za to čemu věříme. Však tak je to správné, pokud jsme tací.

Žijeme tak a život vlastně nám dává lekce a my máme na výběr zda nás pokoří, anebo je vyhrajeme.

Když jsme v souladu sami se sebou tak obvykle vyhráváme. Horší je, když nejsme v souladu sami se sebou, to nás pak pravděpodobně pokoří a dá nám to lekci takovou, kterou se máme naučit a připomene nám to to, že máme žít v souladu.

Nuže v dnešním článku se chci věnovat příběhu jedné mé blízké osoby, která mě k tomuto článku inspirovala a já si tímto dovoluji o této osobě napsat s jejím laskavým souhlasem.

Ona, ta která dříve, jak bylo řečeno v mládí, byla vždy sama sebou, jednala tak jak cítila a byla svérázná žena plná energie, vždy se svým názorem, s nekompromisností a odvahou tygřice.

Však, když si splnila to co chtěla a do života ji vstoupila nejdříve osoba, pak i další osoba a tyto dvě duše ji doposud doprovázejí životem, tak již se nerozhodovala tak úplně sama za sebe. Změnila se v jiného člověka než kterým bývala.

Tak trochu se vzdala vlastní síly, to co jí dělalo to kým je. Dlouhá léta odmítala vidět věci takové jaké jsou, bála se řešení a nevěřila si, chyběly jí vlastnosti, kterými dříve oplývala. Ztratila sama sebe a proto ji chybělo to, co dříve nebyl problém. To čím byla výjimečná.

Neprozradila důvod, proč se svých specifických vlastností tenkrát vzdala, proč se změnila, jediná informace je ta, že již nezáleželo v životě jen na ní, ale i na někom jiném a možná ten/ta/ti ji trochu sebral/a/i prostor na to být sama sebou. Avšak to je jen má domněnka, kterou nemohu tvrdit jako pravdivou, jen mi to přijde jako logické vysvětlení.

Léta byla jako spící šelma, která se ne a ne probudit. Jedna duše, která ji doprovázející, nazývejme jí liška se snažila probudit. Avšak ona neviděla, neslyšela a nechtěla ani vidět a ani slyšet. Tak to liška po pár měsících vzdala a nechala tomu volný průběh a nechala tak životu ať jí to ukáže sám a ať ji znovu vrátí zpět k sobě ke svému opravdovému já.

Ano, vrátila se po několika letech zpět sama k sobě, život sám ji ukázal cestu, když se jí vlastně celá ta iluze „šťastného života“ zhroutila, kdy se vlastně zhroutilo vše, pro co se tak změnila. Rozvrat všeho v co věřila jí otevřelo oči a vrátilo ji to zpět k sobě.

Až když neměla jiné možnosti než to řešit tak jedině to jí dalo odvahu být opět tou odvážnou a nekompromisní šelmou, to co jí robilo výjimečnou.

Dalo jí tu dravost, kterou léta neměla a obávala se toho. Dalo jí to znovu sebevědomí, kterým dříve oplývala před lety. Probudila se znovu sama v sobě a nalezla soulad sama v sobě a stala se opět tím kým skutečně je.

Přiznala se, že to bylo nesmírně osvobozující a nádherný pocit, znovu se po letech cítit sama sebou, tím kým skutečně v hloubi duše a v morku kostí je.

Našla znovu v sobě tu šelmu to co jí činí nádhernou, ženskou, atraktivní a především jí samotnou jako osobnost.

A sama se mi přiznala, že sama sebe skutečně po letech našla a že mi za to děkuje. Avšak já jsem jí odvětila, aby poděkovala sama sobě, protože to je její zásluha.

Protože sama sebe našla sama, znovu a je tak šťastná. Je šťastná za to, že nežije dalších několik let v tom co žila, v té pasivitě a nevědomosti, která ji akorát vzala sílu.

Je to svoboda podívat se sám na sebe do zrcadla a vidět svou vnitřní spokojenost a to, že se na sebe můžete hrdě usmát, že jste to skutečně Vy bez žádné přetvářky.

Je skvělé obejmout sám sebe a uvědomit si svou přítomnost a to, že jste to skutečně Vy, kdo si zasluhuje obejmout a zaslouží si tu lásku.

Je skvělé zjistit, že se už nemusíte bát se projevit, ale že můžete žít šťastně a říct si co chcete a nechcete.

Je přímo úžasné zjistit, že nemusíte žít poníženě, avšak s hrdostí.

Je boží zjistit, že život dál pokračuje, i bez určitých lidí a mnohem šťastněji.

Nikdy není pozdě na to objevit znovu sám sebe a probudit se do své kůže a cítit se znovu, že jste to skutečně Vy. Tak autenticky jak jen to dokážete, tak upřímně jak dokáže být a tak opravdově jako je lidský život :).

Tento článek věnuji své velice blízké osobě, jsem na ni velmi hrdá, že v sobě po letech našla tu šelmu, kterou jsem v ní viděla i cítila celou tu dobu co jí znám a že ji probudila sama v sobě. Chci tímto říct, že jsem na ni neskutečně hrdá.

Zdroj obrázku: WWW.VESELASKOLA.CZ. O tygrovi [online]. [cit. 8.4.2016]. Dostupný na WWW: http://www.veselaskola.cz/tridni_weby/programovani/Martin_k.htm