Ztráta morálky

Morálka, co to vlastně je? Neboli dle obecný pravd to znamená – celková představa správného chování jedince ve společnosti. Jsou jakási nepsaná pravidla, které většina dodržuje, které někteří přecházejí, někteří je neřeší a někteří je striktně odmítají a rebelují jim.

V dřívějších dobách se mnohem víc kladl důraz na dodržování morálky a společenských pravidel. Kdo je nedodržoval byl považován za vyvrhel.

Dnešní doba je již benevolentnější a již není tak striktní tak, jako dříve, avšak stále najdete lidi, kteří je chtějí dodržovat a dodržují a očekávají, že ostatní je též budou dodržovat. Stále jsou jakási nepsaná pravidla mezi lidmi, mezi přáteli a mezi partnery a ty se nemohou porušit, jinak je problém.

moralka.jpg

92b

Když to vezmu z osobní zkušenosti, tak mě rodiče vždy vedli k morálce, tudíž jako malá holka jsem to měla pevně vryté v hlavě a jelikož jsem byla celkem poslušné dítě v jistých ohledech tak jsem je dodržovala. Setkávala jsem se s lidmi, kteří to tak striktně nedodržovali a samozřejmě mi připadali šťastnější a uvolněnější než jsem byla já. Považovala jsem je za lidi, kteří umí víc užívat života a přítomného okamžiku. Avšak já se stále chovala upjatě a poslušně. Popravdě jsem ráda, že to je již minulostí. Až s odstupem času si uvědomuji, jak moc mě to krotilo a jak moc mi protékal život mezi prsty jak na rukou tak na nohou :).

Nuže, vždy jsem toužila po tom žít šťastně, tak jako každý a dosavadní „morální“ přístup mi v tom bránil užít život naplno. Učila jsem se tedy od lidí, kteří žili uvolněně a možná až moc „free“. Avšak bylo mi to výbornou školou do života. Nikdy nezapomenu výrazy lidí, kteří vždy doslova zírali na to, že se měním a že žiji jinak a že jsem se změnila a že nejsem ta poslušná, slušná holka. Byl to projev mé rebelie, kterou jsem tak dlouho v sobě potlačovala. A čím víc jsem žila uvolněněji tím jsem byla šťastnější.

Do současnosti neodsuzuji morálku, kdo chce ať ji dodržuje, není špatná, učí nás úctě a slušnosti. Ale všeho úměrně :). Mě to rozhodně dalo hodně slušnosti a uctivosti v jednání mezi lidmi a myslím, že i skromnosti. Je to jen můj názor. Avšak štěstí jako takové Vám dle mého názoru morálka nedá. Naučí Vás být člověkem, avšak nenaučí Vás ten život užívat a plnit si sny. Morálka Vás zařazuje do tuctovosti a stádovitosti lidí, avšak jen rebelové dokáží jít za svým snem a vystoupit z davu.

Když jsem ze začátku dělala činy a věci o kterých jsem věděla, že nejsou správné tak jsem si vždy představila svou mamku, jak by na to reagovala a věděla jsem, že zle. Cítila jsem se provinile, s pocitem viny však mám problém do současnosti. Ten pocit, kdy dělám něco zakázaného, co bych neměla, v tu chvíli mi naskočí do hlavy výraz mé mamky. A v tu chvíli začnu pochybovat, zda to tak mám udělat, či ne.

Postupem času jsem si na ten pocit zvykla a dělala věci dle svého i přes to, že mi do hlavy naskakovala moje mamka. Zvykla jsem si a začala to přijímat, že prostě nemohu být dle jejích představ, smířila jsem se s tím. Protože byly jisté věci v kterých jsme se neshodovaly. A když jsem v životě udělala něco opravdu zásadního, tak mi nejen naskakovala moje mamka do hlavy, tak i můj otec. Vždy jsem si představila ty dva, co by na to řekli. Avšak časem jsem se s tím naučila žít a přijmula to tak, že i kdyby řekli cokoliv negativního, je to můj život. A to bohužel neovlivní.

Časem si oba na mé výjevy a nezvyklé činy a průběhy života zvykli (aspoň si to tedy myslím :)) a je to mnohem lepší.

Co z toho plyne? Morálka není špatná, jen je třeba také žít, vyvážit svůj život tak, abychom se za sebe nemuseli stydět, ale ani tak, že bychom byli příliš zdrženliví. 🙂 Přijmout se tací jací jste, své potřeby, své touhy, sny a cíle a jít si za tím, nebát se vystoupit se ze své komfortní zóny a občas dát stranou to, co by si o tom kdo pomyslel :). Mít svou hlavu, úsudek a svou pravdu.

 

Zdroje obrázků: KRAJTL, Pavel. Evropský rozhled [online]. [cit. 24.6.2015]. Dostupný na WWW: http://www.evropsky-rozhled.eu/je-jiz-moralka-nemoralni/

JESENSKÁ, Elena. Mladážena.cz [online]. [cit. 24.6.2015]. Dostupný na WWW: http://mladazena.maminka.cz/scripts/detail.php%3Fid=368470

O Sára Lhotáková

Jsem zrzavá slečinka trochu spisovatelka a trochu víc hudebnice, píšu a tvořím o čem chci.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *