O štěstí, zdraví i nemoci

Kdo se dlouho rozmýšlí, sám sobě škodí

Dnešní téma rozebereme tak, jak je přesně napsáno v titulku. Je to čistě úhel pohledu na věc s čím jsem se za poslední dobu setkala.

Dejme tomu je situace, že nemáte nic, anebo nemáte to co byste chtěli, ať už je to cokoliv práce, vztah, peníze, nějaká věc, zážitek a cokoliv si dosaďte dle libosti.

A nyní přijde někdo, kdo vám tu věc, nebo to ono nabídne, že vám to zprostředkuje, samozřejmě legálním a čistým způsobem, prostě ten člověk vám nabídne příležitost na kterou možná celou tu dobu čekáte a o které sníte.

(Pokračování textu…)

Vliv toxických lidí a míst druhá část

Navazuji na předchozí článek. Jak již víme tak vliv toxických vztahů, přátelství a lidí na člověka je. A člověk leckdy potřebuje hodně prozřít, aby si uvědomil, že fakt ho to ovlivňuje a že ne všechno zvládne ustát, přejít, překročit a spláchnout ze sebe. Tělo si pamatuje, stejně tak lidská mysl a psychika, pamatuje si bolest.

A i když jste hodně duchovně zaměření, jistě umíte se s lecčím vyrovnat, překonat, ustát, leccos umíte, avšak i ten velmi duchovní člověk se nemůže obklopovat verbeží, která by ho akorát vyčerpávala a syslila do něj negace a brala mu tak sílu.

Obvykle právě ten hodně duchovní člověk, který už leccos zná a umí a poučil se ze života tak si i umí vybírat lidi do svého života a proto se pohybuje v okruhu lidí ve kterém je mu dobře. A když se cítíte dobře tak pak je zdravé tělo i mysl.

(Pokračování textu…)

Vliv toxických lidí a míst

V životě se někdy člověk tak zamoří tím vším odpadem a nemusí jít jen o odpad hmotný ve formě odpadků, které vidíme a vyhazujeme. Spíše mám na mysli odpadky ve vlastní mysli a těle. To čím se obklopujeme nás tvoří a když se obklopujeme něčím, co nás ničí, činí nešťastným, nebo nám to dává negativní pocity, ponižuje, ubližuje, štve a dlouhodobě se takhle cítíme tak si škodíme.

Vždy jsem si osobně myslela, že člověk negace vydrží, pokud nevybuchne a neprasknou mu nervy v ten moment a nějak to přijme klidným způsobem tak to vždy zvládne a vydrží. Jenže ono negace mají tendence v člověku něco zanechávat a mají vliv na tělo a psychiku.

(Pokračování textu…)

Lidé, kteří se dívají do očí

Málokdo to umí a málokdo vydrží ten pohled z očí do očí. Ale co už, lidé jsou různí.

Každý máme to svoje, co umíme a co neumíme.

A za sebe mohu říct, že miluji a zbožňuji lidi, kteří se umí dívat do očí, nebo na váš obličej, prostě se dívají na vás a vnímají vás tací jací jste. Dokážou i kopírovat vaše gesta, když je konverzace s vámi baví, dokážou naslouchat a přikyvovat, když na to není co jiného říct, dokáží se ptát k tématu a vnímají vás. Dokáží vám podat ruku a když je vidíte máte chuť jim nejen příjemně tisknout ruku, ale i obejmout je. Protože tací lidé jsou nádherní, opravdu nádherní. Protože umí vám věnovat plnou pozornost a jste pro ně člověkem, berou vás vážně, opravdicky, berou vážně váš život, vaše okolí, ptají se na vaše okolí, co děláte, jak se vám daří a je vidno, že to není jen takové plitké povídání s kýmkoliv o čemkoliv, kde tušíte, že to ihned vypouští druhým uchem ven.

A takovým lidem švíkám poklonu svým kloboukem, smekám až k zemi. Jsou nádherní, co víc bych řekla. Poklady.

(Pokračování textu…)

Odblokuj své strachy

Pozdní stres

Stále se něco děje a je nějaká aktivita. Člověk nemá problém se připravit na to, co bude a co ho čeká a nemine. Na to, co je v plánu, co zvládne, ustojí a poradí si. To není problém. Nervozita, nebo nějaké strachy před tím, to není problém. Ono vše jednoho dne nějak bude a nějak to všechno proběhne a vždy dělá člověk nejlíp, jak umí v tu danou chvíli. I když třeba se do toho člověku nechce, ať už jsou to nějaké povinnosti, nebo nutné aktivity, které ne vždy člověka baví, ale i tak postaví se k tomu a zvládne to. Protože přeci není důvod to nezvládnout. Člověk zapojí vše co umí a zná a všechny své nejlepší způsoby, jak být nad věcí a všechny své duchovní pravdy se promítnou v hlavě a je to.

(Pokračování textu…)

Rozmazlený bobánek a bobinka

Můžete poradit, vyprovodit, doprovázet, pochopit, naslouchat, dát rady, ukonejšit, však jediné co nelze odžít za někoho jeho život a vyřešit jeho problémy.

Nelze jeden člověk žít za dva dospělé lidi.

Nelze to a i když to nějak budete chtít udržet, nebo dělat, tak většinou na konci budete zklamaní. Toho druhého zbavíte veškerého pocitu zodpovědnosti a smyslu pro povinnost, už nebude totiž muset dělat nic, když vy všechno zařídíte, že?

Zvykne si, že vy táhnete za všechen provaz a cokoliv ho potká tak na vás bude chrlit a bude chtít po vás řešení, protože sám si neporadí, na co taky, když vy všechno řešíte, že ano? A proč vlastně, aby se bobánek/bobinka nepředřeli, nebo aby se neskáceli?

(Pokračování textu…)

Léčka?

Člověk pomůže, rozdá svou dobrotu, sílu, energii, rady a vše, co může dát tak dá. Ano, jak rád člověk pomáhá lidem a je tu pro ně. Je to krásné si pomáhat a myslím si, že lidé by si měli pomáhat. To rozhodně a podporuji to. Však někdy se může stát, že člověk jak moc pomáhá lidem, tak se pak stává, že někteří lidé se stávají závislí na jeho radách a už bez něj nic sami neudělají a vše konzultují s naším člověkem.

To se může stát v případě jak zpočátku neznámých lidí, tak i přátel, blízkých. Osobně to mohu přirovnat k období v mém životě, když jsem dělala kartářku a psalo, volalo a ptalo se mě nesčetně lidí na otázky jejich budoucnosti. Měla jsem tehdy i takové kamarádky, které se každý den na něco ptaly, protože se nedokázaly rozhodnout v běžných věcech a bez karet byly někdy bezradné. Což tehdy mi přišlo, že se až moc fixovaly na karty na nějaké předvídání budoucnosti a přišlo mi, že už ztrácejí leckdy vlastní úsudek a rozum.

(Pokračování textu…)

Jen si kecej, stejně tě řešení nemine

To si takhle povídáte s někým, koho velmi dobře znáte a ten člověk si už několik let totálně zadělal na problémy. Vy jste ho na to upozorňovali už před lety, ať to nedělá, že to nepodporujete a že takhle si fakt zadělá na vleklé problémy, jako kotvu.

Ale ne tehdy jsem měla špatné rady, všechno bylo špatný a udělal si to podle sebe. Dobrá, fajn.

Když je to někoho Vám blízký tak člověk má tendenci poradit, rozmluvit to tomu člověku, když se řítí do neštěstí a myslí to v dobrém. Ale upřímně bych si mohla hubu vymlít pantem, je to zbytečné co já říkám, protože to nemělo účinek.

Ano, tehdy ses smál a taky ten smích byl pomíjivý, taky ti brzy sklaplo a následky nenechaly na sebe dlouho čekat.

(Pokračování textu…)