Archiv pro: ’komunikace’

Co zastáváš za názor?

Jednou tak, podruhé onak a potřetí je to zas a jinak, po čtvrté zastáváš to, co si předtím odsuzoval a po páté, že se ještě vůbec ptám uznáváš i tu největší maličkost, kterou si na lidech odsuzoval. Mám pokračovat? Řeknu názor svůj a hned mě vidíš extremisticky, jako kdybych byla fanatik. Ukáži na příkladu. Říkám […]

Šlo to říct slušně

Můj záměr nebyl škodný, ani zlý, podvodný, či zákeřný. Nic z toho to nebylo. Jen prostě nedokážu některým lidem říct ne, ačkoliv by se to slušelo. Prostě jen jsem někdy moc hodná a otevřená lidem. Možná prostě jen nedokážu odhadnout, co je dobré a co špatné. Ale rozhodně nejsem zlá vědomě. Leckdy člověk udělá chybu, […]

Cokoliv udělám, tak se obrátí proti mně

Člověk může skály lámat, kameny nosit, přinášet modré z nebe, jen aby viděl radost a poděkování od člověka, kterého má rád. Ano, láska, přátelství dokáže člověka hnát k tomu, aby dělal nepřekonatelné věci a činy, nebo to, co nikdy předtím nedělal. Je to nesmírné palivo, které Vás žene dál a dál. Děláte to kvůli tomu […]

V dobrém i zlém

Bavit se, přátelit se, komunikovat, chodit spolu, být spolu, cokoliv z toho, či něco jiného. Záleží na vás co si pod tím vším dovedete představit a jak si to vztáhnete. Je to široký pojem. Tak jako je sám se sebou člověk v dobrém i zlém tak je nádherné se kamarádit, nebo být s někým kdo […]

Přímo a rovnou

Přímá konverzace, přímá otázka a přímá odpověď na to, co se dotyčný/á ptá, nebo ptám. Upřímně řečeno to, co si myslím. Je to tak těžké? Když něco chci, zeptám se, ozvu se a rovnou nabídnu, nebo navrhnu? Když něco nechci tak ne, že přestanu odepisovat, avšak rovnou dám najevo, že si to představuji jinak a […]

Jako tatar

Nyní nebudu urážet tuto národnost a nic proti tomu nemám, říkám rovnou na úvod, tento článek nemá žádnou národnost nebo nějakého člověka urazit. Ostatně vím jak je dnes snadné někomu ublížit i nevědomky špatným slovíčkem, anebo si nějací citlivější jedinci hned vše vztáhnou osobně. Poslední dobou se vyloženě bavím a směju nad konverzacemi s lidmi. […]

Domluva, která se pak mění?

Na něčem se dohodnete a považujete to za vyřešenou věc, která tak prostě bude, samozřejmě čistě kompromisně, aby obě strany souhlasily a vyhovovalo to. Nějaký čas plyne a je vše v pořádku, Vy se můžete těšit klidu a pohodě, že je to tak vyřešené a můžete řešit jiné věci, které vyžadují čas, energii a přemýšlení […]

Když musím dolejzat a doprošovat se…

„Přijed teď hned, mám čas se vidět.“ o pár hodin později „Už nejezdi, kašli na to.“ Končí obvykle jen „Doručeno, anebo Zobrazeno“. „Přijeď někdy“ „Pojď někdy ven.“ Ale když se zeptám na to samé, zda se můžeme sejít na půli cesty, nebo může třeba dojet také on/ona tak to už je problém, který končí opět […]

Radíš, ale jen dle sebe

Ano, je hezké poradit a je hezké slyšet rady, ale co když jste se na rady vůbec neptali? Co když jste se jen vykecávali a chtěli se svěřit? Co když prostě jen jste chtěli s někým sdílet novinky ze svého života a ono to jaksi nedopadlo tak, jak jste chtěli? Jednoduše jste si jen chtěli […]

Když prostě nemohu vyhovět

Budu možná trochu navazovat na předešlé téma, avšak ono toto téma mě poslední dobou provází víc než často. Aneb, když někdo do Vás neustále vendluje nějakým svými požadavky a sobeckými nároky, když Vy už tak toho máte hodně a hodně povinností, aktivit a všeho a přitom tomu člověku jste to upřímně a na rovinu řekli […]