Archiv pro: ’sbohem’

Tolik pro šťastný konec

Něco se neskutečně vleče a když už si člověk říká, že už je to u konce, že už se to konečně doklepne, tak jako kdyby na zákon schválnosti se to opět prodloužilo. Někdy mi to tak připadá, jako kdyby Vesmír měl smysl pro humor a nechával Vás tak dlouho vycukat, dokud nezešílíte nedočkavostí, anebo nezešílíte […]

Nejsem převozník

Na úvod na vysvětlenou, kdo je převozníkem a jak takový pojem chápat odkážu na pana Casanovu. Možná to bude znít drze, ostře a přímočaře tak, že se s někým nemažu a s ničím nemažu, ale asi fakt ne. Asi každý z nás máme věci přes které prostě nejede vlak a přes které se nepřeneseme a […]

Cokoliv udělám, tak se obrátí proti mně

Člověk může skály lámat, kameny nosit, přinášet modré z nebe, jen aby viděl radost a poděkování od člověka, kterého má rád. Ano, láska, přátelství dokáže člověka hnát k tomu, aby dělal nepřekonatelné věci a činy, nebo to, co nikdy předtím nedělal. Je to nesmírné palivo, které Vás žene dál a dál. Děláte to kvůli tomu […]

Za co? No za to, že mám vlastní hlavu

Za co si to zasluhuji? Za co, že dostanu vynadáno? Za co, že najednou obrátíš? Za co to mám, že najednou hraješ na city, jak mě strašně máš rád, když přitom dlouhé měsíce na mě kašleš? Za co tohle všechno? Nač mi teď najednou pěješ o tom, jak sis myslel a že si očekával ode […]

Nebaví

Tento článek pojmu jako takové uspořádání myšlenek toho, co bych některým lidem vzkázala. Už dávno jsou pryč ty časy, kdy mě to rozčilovalo, kdy jsem si dělala starosti s tím jak to dopadne a s tím, abych mohla pomoci na maximum. Jak se mi někdy špatně usínalo s tím, když jsme se pohádali, když jsme […]

Žít sama pro sebe a za sebe

Čím dál častěji se cítím tak, že mám k jistým věcem odpor a znechucení a cítím se tak neskutečně vycucnutě, že bych nejraději hlavu složila někde na novém místě a s novými lidmi. A asi bych tam skutečně skončila sama za sebe a bylo by to dobře. Našla bych klid sama v sobě a začala […]