Archiv pro: ’přátelství’

V dobrém i zlém

Bavit se, přátelit se, komunikovat, chodit spolu, být spolu, cokoliv z toho, či něco jiného. Záleží na vás co si pod tím vším dovedete představit a jak si to vztáhnete. Je to široký pojem. Tak jako je sám se sebou člověk v dobrém i zlém tak je nádherné se kamarádit, nebo být s někým kdo […]

A jaký jsi měla den?

„Jaký jsi měla den, jak se máš, co si dnes všechno prožila a zažila? Co si dneska řešila? Jak to šlo v práci, jak jde prodej? A co je u Tebe nového, jak se Ti spalo, jak se Ti vstávalo?“ Možná obyčejné otázky, ale dokážou člověka potěšit a o to víc, když přijdou jako první […]

Přímo a rovnou

Přímá konverzace, přímá otázka a přímá odpověď na to, co se dotyčný/á ptá, nebo ptám. Upřímně řečeno to, co si myslím. Je to tak těžké? Když něco chci, zeptám se, ozvu se a rovnou nabídnu, nebo navrhnu? Když něco nechci tak ne, že přestanu odepisovat, avšak rovnou dám najevo, že si to představuji jinak a […]

Pak mi dej svobodu

„Ty mi dáš to a já ti dám za to naoplátku ono, jasný?“ Jasný, platí. Ale ty mi dáš naoplátku svobodu a klid, jasný? Ano, výměnný obchod, něco za něco, taková směnárna. Proč ne, když se dva lidi dohodnou proč by ne. Nemám proti tomu nic. Je to věc lidí, jak si to vykomunikují, takové […]

Ráda bych věřila, že nejsi jen další výmluva druhá část

Navážu na předchozí článek, jelikož k tomuto tématu cítím, že je dobré se vyjádřit mnohem víc a obsáhleji. Že to co cítím a to jak to mám se nestačilo vměstnat do toho jednoho článku o pár znacích. Jak jsem již psala má důvěřivost je velmi intenzivní, nevím zda to brát pozitivně či negativně. Ale pro […]

Ráda bych věřila, že nejsi jen další výmluva

Vždy se snažím na lidech vidět to dobré a krásné. A nepřipouštět si zpočátku, nebo i časem to, že by se mohli zachovat ne zrovna dobře, nebo tak, že mě zklamou. Nejsem ten typ, který by byl od počátku paranoidní, to opravdu ne. Spíše když někoho poznávám, nebo už když někoho znám a kamarádím se […]

A co když to bez něj/ní zvládnu?

A proč bych to nezvládla, že? Přesně taková otázka by přišla na mysl i mě, když bych tento titulek, jako objektivní osoba četla. Nu, každý je svého štěstí strůjcem, tudíž vše co přichází člověku do života, všechno to s čím se potýká je buď požehnáním, anebo lekcí, která má zocelit, ale vždy je to úměrně […]

Nemohu táhnout za oba lidi a utáhnout vše sama

Budu tak trochu navazovat na předešlé téma, jelikož to s tím úzce souvisí. Aneb, když už jste unavení z toho věčného organizování a toho, že se stále někomu ozýváte a stejně se na ničem nedomluvíte. Anebo se domluvíte, ale ta domluva je špatná, že stejně Vás to nijak neuspokojí. Ano, jasné, nepošlete toho člověka někam […]

Když se muž bojí přijít na setkání se ženou

Možná si trochu rýpnu a možná si někdo sáhne do svědomí a možná taky vyjde pravda najevo, že nejsou ženy vždy ty, které odmítají nebo nepřicházejí na domluvené schůzky, anebo že nepíšou první. Pokusím se tímto tak trochu vrhnout jiný úhel pohledu na tyto mýty a ukázat, že ne zdaleka každá žena není ta, která […]

Když máte z čeho žít a není s kým sdílet

Není to tak dávno, co jsem si tak k letnímu večeru, kdy krásně pršelo venku jsem hleděla z okna, jak prší a přemýšlela nad tím, jak se můj život od dob střední školy změnil a jaké to vlastně je, když už nemáte kolem sebe lidi, které jste měli dříve. Zůstala jsem tedy v kanceláři déle […]