Archiv pro: ’chování’

Lež pro hloupost

Je to asi hloupost a zdánlivá maličkost, avšak dokáže to rozhodit a potrápit každodenní komunikaci. Dokáže to znepříjemnit náladu a oddálit mě to od člověka, kterému věřím. Avšak představte si situaci, kdy se úplně znenadání dozvíte od někoho dalšího něco o někom, koho dlouho znáte a věříte mu, je to vaše blízká osoba a najednou […]

Chápu asi jen sama sebe

Vše okolo se točí, kolemjdoucí, svět, lidé, vztahy, přátelství, vše se to otáčí po své ose a buď se vzdaluje, anebo se přitahuje. Jak víc mám zaostřit svůj zrak, abych pochopila souvislosti? Stále mi to nedává smysl. Chování někoho a tamtoho a té tamté, toho jednoho a onoho, kdo ví proč to dělá a proč […]

Pasivně, agresivně, nebo asertivně? Co z toho?

Komunikace nás provází odjakživa, ať jsme kdekoliv. Ať je nám 10, 20, nebo 50 vždy bychom měli komunikovat, dorozumívat se. Komunikovat se učíme již jako malé děti a celý život to používáme. Vždy je čemu se učit, protože doba a život plyne a to jak se komunikovalo dříve v historii, již nyní nemusí být aktuální […]

Lidé a jejich tváře

Muže by mělo dělat jeho slovo a názor, ale platí to tak vůbec? Když při nejbližší příležitosti a nezdaru tak začíná tvrdit přesný opak toho, co zaujímal předtím? Tak ráda bych věřila a vyznala se v tom, že to co lidé tvrdí je vážně pravda, jenže spousta z nich jenom lže kudy chodí. Jen drmolí […]

Nejsi frajer, když na někoho kašleš

Nevím, co je to dneska za módu, nebo za styl, že ten, kdo má všechno u zadečku tak je frajer/ka a je na výši? Nechápu, proč se někteří lidé vysmívají lidem, kteří někoho mají rádi a proč se vůbec chlubí tím, že na někoho kašlou, proč ukazují ty konverzace a vyprávějí ty příběhy o tom, […]

Někteří lidé si nevidí do pusy

Dnešním článkem tak trochu zavzpomínám na dobu karantény, která zde na území ČR byla po nějakou dobu a vlivem toho hodně lidí zůstalo bez práce, nebo momentálně doma bez pracovní náplně dne. Pamatuji si velmi živě, ještě než nějaká karanténa byla a než nějaký virus vůbec přišel tak se mě někteří lidé neustále až otravně […]

Netrefím se do nálady

Ani za tu dlouhatánskou dobu, co tě znám, nedokážu s velkou přesností určit tvou momentálně náladu a rozpoložení. Asi jen málo vnímám, nebo mám nedostatky, ale prostě to nedokážu vždy konkrétně určit. Nevím, pokaždé je to jiné. Své skutečné emoce skrýváš a vždy tomu tak bylo. Neznám člověka, který by se v Tobě vyznal. Jednám […]

Jaký mám zvolit přístup?

Cokoliv řeknu, tak si hned vezmeš osobně. A já se ptám jako proč? Jak jemněji mám mluvit? Jak slušněji mám mluvit? Jak ti mám sdělit radu? Jak ti mám sdělit důležitou informaci, aby sis to nevyložil jako agresi? Mluvím klidným tónem hlasu, myslím si, že vystupuji v klidu a pohodě. Nemám problém něco říct i […]

Vysmíváš se, ale až si uvědomíš že si na tom ještě hůř…

Ano, ví, že mi na tom záleží, ví že se na to těším. Ví, že to mám ráda. Ví to všechno moc dobře. Člověk by neočekával, že až takhle to může bodnout u srdíčka a rozesmutnit, rozplakat. Ale ne nad tím, že se nedočkám, ale toho, jak to někdo může ošklivě podat. Takovým tím jízlivým […]

Šlo to říct slušně

Můj záměr nebyl škodný, ani zlý, podvodný, či zákeřný. Nic z toho to nebylo. Jen prostě nedokážu některým lidem říct ne, ačkoliv by se to slušelo. Prostě jen jsem někdy moc hodná a otevřená lidem. Možná prostě jen nedokážu odhadnout, co je dobré a co špatné. Ale rozhodně nejsem zlá vědomě. Leckdy člověk udělá chybu, […]