Jako tatar

Nyní nebudu urážet tuto národnost a nic proti tomu nemám, říkám rovnou na úvod, tento článek nemá žádnou národnost nebo nějakého člověka urazit.

Ostatně vím jak je dnes snadné někomu ublížit i nevědomky špatným slovíčkem, anebo si nějací citlivější jedinci hned vše vztáhnou osobně.

Poslední dobou se vyloženě bavím a směju nad konverzacemi s lidmi. Je jen málo lidí a nejbližší přátelé patří mezi ně, kteří dokáží rozumně reagovat, komunikovat, dopisovat si, mluvit reálně, sejít se, bavit se o běžných lidských zážitcích a věcech a na otázku normálně odpovědět rozumnou odpovědí, odpovídat a i ptát se na mě nebo na to, co je zajímá. Prostě normální konverzace za kterou jsem za poslední dobu převelice vděčná, jelikož se mi stává vzácnější a vzácnější.

Čím dál tím víc se setkávám s tím, že lidé nechtějí odpovídat, odepisují jen na to co chtějí, když jim napíšete něco, tak odbočí na jiné téma, nebo zareagují naprosto nepatřičně. Když se pousmějete tak se ptají zda se zlobíte. Když se ptáte na konkrétní věc zda by byli ochotni se někdy sejít, tak převedou řeč jinam a píšou o tom, jak Vás strašně zbožňují, mají rádi a i Vaší tvorbu.

Když se jich zeptáte co vlastně v životě dělají tak převážně odpovídají, že chodí do práce a pak že jen leží a to je všechno, anebo se nudí.

Když se zeptáte co vlastně v životě mají rádi tak dostanete jednoslovnou odpověď, ale stále dokola Vám omílají to jak Vás zbožňují, že by pro Vás udělali první a poslední. Což je krásné, nádherné a boží, ALE když mají možnost Vám pomoci, angažovat se, sejít se, poznat Vás, udělat pro Vás něco tak neudělají nic, skončí to neodepsáním, nebo nepatřičnou odpovědí, která nesouvisí s tématem a domluvou.

Trpělivost mám, ale časem, když mi neustále není člověk schopný odpovědět normálně na to, co se ptám, nebo nedá mi žádný názor a jen vlastně se odvolá zas na to, že mám dobrý názor já, nebo že záleží na mě, nebo že je to podle mě tak už dostávám někdy záchvaty smíchu. A teď mi promiňte, ale to jinak nejde, já si připadám, že se bavím s tatarem, nebo chcete-li totálním hlupákem, který absolutně neumí mluvit, zda vůbec a komunikace s lidmi mu nic neříká.

Dříve mě to rozčilovalo a takové lidi jsem vyhlásila, nebo jsem je setřela nějakým moudrem, oni si mě pak pro jistotu blokli, asi abych na ně neměla moc chytré průpovídky.

Nyní se tomu směju a ti lidé píšou pořád a já se bavím, fakt se bavím, to jinak ani nejde. To mi přijde jako totální projev lidské hlouposti. Jako takhle já se nikomu nevysmívám a ani nikoho neponižuji, přijde mi, že ti lidé se ponižují sami a dobrovolně a naprosto vědomě, což je o to horší.

Když mě to přestane bavit hodím to do ignorovaných zpráv, po čase na to zareaguji a říkám si „Třeba to bude s tím člověkem lepší a změnil se, třeba už bude lepší domluva.“ ehm po chvilce zjistím, že je to stále stejné. Ano, už jsem došla i do té fáze, že jsem se pár lidem zasmála a oni na to „zda se hněvám“ tak jsem se smála dál. Jako nechci tu nikoho ponižovat vůbec ne, ale já už nevím jak s takovými lidmi mluvit. Tam je absolutní absence jakýchkoliv otázek, zájmu, rozumu, udržení tématu, dozvědět se něco. Tam vlastně si napíšete s těmi lidmi pár řádků, ale nic Vám to o tom člověku nepoví, vlastně víte stále nic a jen se bavíte nad tím, jak ti lidé píší to samé. Leckdy se i stydí odpovědět na normální otázky typu „kolik jim je let, odkud jsou, co dělají ve volném čase“. Pak když na to v lepších případech dojde tak dojde konverzace na něco a hlavně jaký na to mám názor já, tak jej povím úplně s klidem a zeptám se, jaký názor na to má ten dotyčný, nic se nedozvím, jen, že se mnou souhlasí a mám dobrý názor. Tak co toto? Nic nevím a nedozvím se, jednostranná konverzace toto.

Když se směju tak těm lidem to nedojde, nebo nedají si chvíli pauzu, ne, píší dál a úplně od tématu a píšou o hovadinách, točí to samé dokola. Po čase to bývá nudné, ale budiž, nejsem ten typ co někoho odsoudí pro nudu to fakt ne, ale začíná to pak být stereotypní a nebaví mě psát stále to samé.

Nejhorší na tom všem je, že tací lidé jsou nonstop online a pořád Vám píší, jakmile Vás vidí online, píší, nebo jakmile vycítí, že jim odepíšete hned tak píšou, hned prostě a jsou nonstop k zastižení, málokdy jsou více jako 6 hodin offline. A já si tak říkám „Ok tak si moc nepopovídáme, když je to takové to jedno a to samé dokola, o tom člověku se nic nedozvím, ale tak třeba to pochopí a nebude psát tolik.“ Jenže ne, ten člověk píše o to víc, dokáže Vás zaspamovat 20 zprávami za den a je mu jedno na co odpovídáte a na co ne, jelikož ani on sám neodpovídá na všechno. Když se ho zeptáte jak se má tak odepisuje naprosto stejně, takže vlastně víte prd o tom co za den dělá a jak se skutečně má. Tajnůstkáři velcí a hlavně tatarská domluva o čemkoliv. Já už prostě nevím a přestává mě to bavit, někdy se pobavím, někdy si říkám, že je mi těch lidí líto, že neumí vůbec komunikovat, někdy cítím lítost takovou, že je to chci naučit, ale po chvilce zjistím, že se to naučit nechcou a někdy mě ti lidé štvou, jelikož to nikam nevede k nějakému rozumnému závěru, jen se točí to samé dokola a nic víc to nedává. Nevím no, není jako důvod ty lidi odkopnout, ale ani o nic nic moc nevím, protože oni sami se nechtějí podílet o své zážitky a jen spamují mi schránku se zprávami. Nevím co ti lidé mají v hlavě a jak to cítí, ale přijde mi, že i vědomě to dělají, protože kdyby to bylo nevědomky tak se po chvilce rozkecají a je to dobré, ale tohle mi přijde vědomé a je jim to jedno jak to vypadá, proto jim je i jedno, že se pak zasměju a ještě se tomu diví.

Proto prosím lidi když už píšete může to mít aspoň hlavu a patu? Může to být rozumné? A můžete reagovat aspoň na to na co se ptám? Když já neodpovídám můžete se zbláznit a zaspamovat mě, když neodpovídáte Vy tak já Vás nespamuji, ale na tu otázku se asi neptám jen tak, ale pro to, že mě to zajímá a když pak neodpovídáte tak pak o čem to je, nijak se pak nemůže ani konverzace rozvíjet. Zkuste se nad tím zamyslet, děkuji.

Zdroj obrázku: © 1997 – 2019 ZOZNAM, S.R.O. karierainfo.sk [online]. [cit. 18.4.2019]. Dostupný na WWW: https://karierainfo.zoznam.sk/cl/1000154/1498919/Nevyzerajte-ako-hlupak–7-veci–kvoli-ktorym-ostatni-pochybuju-o-vasej-inteligencii

O Sára Lhotáková

Jsem nezávislá autorka projevující svobodné názory bez cenzury.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *