Archiv pro: Sára Lhotáková

Rozpovídat

Jsem vážně nezmar, stále si vybírám do života lidi, kteří jsou pro mě stále větším učením a lekcí a díky nim si stále cvičím a prohlubuji své komunikační a konverzační dovednosti. Někdy si tak říkám, že když mi bylo těch 19 let a myslela jsem si, jak umím komunikovat a navazovat přátelství, jaký jsem byla […]

Nezlob se

Snažila jsem se všechno napravit, snažila jsem se vyjít vstříc, abys byl rád a hrdý. Splnit všechny požadavky, abych mohla být chodící dokonalost pro všechny a Tebe. Chtěla jsem jen, abys mě mohl pochválit a měl radost. Chtěla jsem vše napravit, co jsem kdy dříve neudělala a měla udělat. Chtěla jsem jen, abys měl aspoň […]

Cítím se skvěle a to mi stačí

Vracím se z oslavy, v noci, vím, že se mi dnes nebude spát úplně vydatně, ale to mi nevadí. Stálo to za to, vydařený večer, noc, zábava, spousty slov, spousty úsměvů, jako bych byla princezna, kolem které se vše točí. Jak krásně mi je. Cítím ze sebe kouř, nikdy dřív jsem si toho nevšímala a […]

Lidi nesnáší na ostatních to, co sami dělají aneb to je prosím projekce

Projekce na vysvětlenou hned z úvodu. To je z duchovního hlediska a i z osobního rozvoje pojem, kdy vás štve na lidech to, co vy sami podvědomě děláte taky. Dejme tomu příklad, rozčiluje vás člověk, který chodí na poslední chvíli před zavíračkou do obchodu a dlouho si vybírá, dlouho se tam roztahuje a je tam […]

Škola jako trauma

Abych zapomněla

Dokončíš jeden, dokončíš druhý, dokončíš další a takhle jedeš stále. V situaci, v době, v náladě, v času, který teď nyní zrovna je bych si běžně dala další úkol. Jedno uzavřeš a začneš další. Nekonečný koloběh, jedno si vytyčíš, abys to splnila, uzavřela a zapomněla, dalšímu se učíš, abys toho nakonec též dosáhla a splnila, […]

Tolik pro šťastný konec

Něco se neskutečně vleče a když už si člověk říká, že už je to u konce, že už se to konečně doklepne, tak jako kdyby na zákon schválnosti se to opět prodloužilo. Někdy mi to tak připadá, jako kdyby Vesmír měl smysl pro humor a nechával Vás tak dlouho vycukat, dokud nezešílíte nedočkavostí, anebo nezešílíte […]

Skoro všichni se už jen stydí

To se to dopracovalo, nebo to tak bylo vždy, kdo ví? To si tak jednoho krásného letního večera po náročném dnu sedím doma, piji saké, cítím ten hic, který ke mně proudí z okna a tak se snažím moc nehýbat, aby se mi nezamotala hlava a rozmýšlím nad tím, jak se asi cítí člověk, kterého […]

Lež pro hloupost

Je to asi hloupost a zdánlivá maličkost, avšak dokáže to rozhodit a potrápit každodenní komunikaci. Dokáže to znepříjemnit náladu a oddálit mě to od člověka, kterému věřím. Avšak představte si situaci, kdy se úplně znenadání dozvíte od někoho dalšího něco o někom, koho dlouho znáte a věříte mu, je to vaše blízká osoba a najednou […]

Chápu asi jen sama sebe

Vše okolo se točí, kolemjdoucí, svět, lidé, vztahy, přátelství, vše se to otáčí po své ose a buď se vzdaluje, anebo se přitahuje. Jak víc mám zaostřit svůj zrak, abych pochopila souvislosti? Stále mi to nedává smysl. Chování někoho a tamtoho a té tamté, toho jednoho a onoho, kdo ví proč to dělá a proč […]