Zvířata, nevinné duše, bytosti, živí tvorové, miláčkové.
Když do našeho života vstoupí zvířátka, ať již jako domácí mazlíčci, anebo k sobě přirozeně přitahujeme zvířátka a to i třeba tak, že nacházíme ztracená a opuštěná zvířátka, tak nám víc otevírají naši přirozenost, naší podstatu, naše srdce.
Zvířata jako taková na nás – na lidské bytosti mají blahodárný vliv. Jako když dáte medový balzám na jizvu.
Jejich přítomnost s námi ještě víc umocní naší přirozenost, otevře naše srdce, uzdraví tak zároveň rány, zaplní naše osamělé stavy. Udělají nám dni veselejší, milovanější, přátelštější, zaplní naše prázdné dni, které bychom běžně proseděli a beznadějně přemýšleli o šílených scénářích.
Pomůžou nám být více sami sebou. Naučí nás umění se postarat o někoho, naučí nás starostlivosti, pečlivosti, zmírní naši sobeckost a umocní Lásku.
Samozřejmě, ne u každého člověka to tak platí, ne všichni jsou tak vnímavý, aby takto reagovali. Jsou lidé, kteří zvířátka nemají rádi a chovají se k nim ošklivě, ano to vše vím a beru to na vědomí i při psaní tohoto článku. Obvykle tito lidé musí ještě ujít dalekou cestu ke svému srdci a své přirozenosti než pochopí, že na světě a na Zemi nejsou sami. A musí také pochopit, že i když se cítí důležitě, namachrovaně a povýšeně, že bez tak tento pocit je neuživí nedá jim o nic lepší pocit či postavení v životě. Tito lidé budou muset ještě hodně pochopit a dostanou takové lekce, aby svá srdce otevřeli.
Nejsme tu sami na Zemi, vyjadřujme se s Láskou a chovejme se s Láskou, vrátí se nám to 🙂 ♥.