Těžko se skrývá něco, když to tam je

Těžko se skrývá něco, když to tam je a cítíte to a těžko se lže o tom, že to tak není, nebo se o tom mlží.

Je to tak.

Nezakryjete lásku tam kde je a nevyjasníte ji tam, kde není.

Co víc dodat. Nelze věčně lhát a tajit o tom, že to nic není, když je a když tam city, dá se to poznat. Stačí se podívat, stačí procítit, vžít se do toho, podívat se do očí, dát na intuitivní pocit a víte.

Na něco jsou i důkazy krátké a spoustu věcí a skrytých zápletek právě vzniká bez důkazů a bez jediného hmatatelného podezření.

Ano, je pravda, že když mě někdo obviní a podezřívá hned chci vidět důkazy, jaké to jsou. Nevidím obvykle ani jeden a tím pádem to smetu, protože není z čeho usvědčit mě z něčeho co si ten člověk myslí.

Avšak jeho/její pocit mu/ji nevymažu, nebo myšlenky a tušení neovlivním a ani ovlivnit nechci, je to každého svobodná volba.

Když jste o něčem přesvědčeni maximálně a chcete to ukrýt a zakrýt, tak si myslím, že se to dá zakrýt totálně, že ostatní můžete přesvědčit o to, že to tak vůbec není. Jasným příkladem jsou třeba politici, ti si myslím, že jsou v tomhle mistři. Ale je třeba to v té hlavě mít a vše dělat jako kdyby to nebylo, v tom to vyžaduje jistou dávku sebeovládání a naučit se to sám v sobě skrýt natolik, aby nikdo nic nepoznal.

To si myslím, že se dá naučit, lety praxe a jistou prací sám na sobě.

Avšak stejně jsou aspekty, které nelze utajit nikdy. Říká se, že „kašel, koně a lásku neutajíš.“ To si myslím, že je ono, to jsou ty aspekty, které asi nelze utajit.

Jak asi zakryjete kašel, když na Vás přijde ten dusivý a dráždivý kašel? Jak asi zakryjete koně, který vyžaduje výběh, seno a velký prostor se stájemi? Jak zakryjete lásku k někomu, koho vídáte, ale nemůžete být v tuhle chvíli spolu?

Jde to těžko, že? Ano, tak či onak to vyjde najevo a myslím si, že v první případě zakašlete hnedka jak bude možnost. Koně budete muset krmit, starat se o ně a uklízet mu ve stáji. A láska Vám stejně bude koukat z očí a z toho, jak se k tomu člověku budete chovat. Ano i v tom posledním případě, když to bude bez důkazů tak si myslím, že stejně to ti lidé uvidí a vycítí. Pokud nejsou úplně zabednění a lhostejní ke všemu a všem tak to poznají na těch lidech, jak se k sobě mají, i když to bude nejvíc počestné a nevinné.

To je něco o čem se špatně lže a zakrývá to. Má to své kouzlo, které se blbě kryje a i když to člověk nechce dát najevo, aby tím někomu jinému neublížil, anebo aby někdo neublížil Vám za to, že to tak cítíte.

A i když člověk tají a neříká tak stejně se o tom tak špatně lže, nebo zatajuje. Jde to ztuha. Stejně už se to všude okolí tuší a šušká se o tom, jen Vy pro tu slušnost a pro tu ochranu, aby to někomu neublížilo, nebo aby někdo za to neublížil Vám tak to tajíte a necháváte si přinést důkaz. Který sice hmatatelně není, avšak ten důkaz jste Vy a to co v sobě pociťujete a máte.

Je zajímavé, že si s člověkem, kterého máte rádi říkáte veřejně „Dobrý den a Na shledanou“ a přitom v jiných vašich chvilkách si říkáte něco úplně jiného a jinak se oslovujete, ale nelze to aby to šlo na povrch, jelikož Vás osobně by to asi složilo a někdo by Vás za to složil k zemi.

Za každé nevinné pípnutí „je to jen kamarád, je hodnej“ tak už je zle jenom o tomhle a slyšíte jen o tom, že „tohle ihned skončí, okamžitě, ať to bylo cokoliv, budeš se mnou.“ Přitom s nikým nejste veřejně, ale prostě takhle to chodí. Jste svobodní, ale zároveň se cítíte jako svázaný nábytek v koutě.

Těžko se to říká, že to „nic není“ když cítíte, že Vám na tom člověku záleží a z nějakého důvodu to raději schytáte to zle za něj.

V těch výše jmenovaných aspektech jsou lidé špatní lháři, špatně se v tom říká „Ne“, když cítíte „Ano“.

Nakonec stejně to zakončíte tak, že povíte „Ne, fakt to nic není prosím věř mi, i když nemusíš.“ „Nemusíš to řešit, nemusíš se o to starat, si můžeš dělat co chceš.“

Zdroj obrázku: COPYRIGHT © EXTRA.CZ. Extra.cz [online]. [cit. 7.12.2018]. Dostupný na WWW: https://www.extra.cz/12-tajemstvi-lasky-touzite-po-skutecnem-splynuti-dusi-slunecni-znameni-vam-ukazou-cestu