Asi je jednodušší to svést na někoho mladšího

Dívám, komunikuji, povídám, tvářím se, vím, že nic není dokonalé, ale vážně se snažím, aby aspoň v mých očích to tak na chvíli bylo. Abych na tu chvíli mohla říct, že zažívám šťastný okamžik a že jsem úplná.

Avšak, když se vaše přání týká více lidí tak je víc a víc nesplnitelné, jelikož každý žije sám sebe a kryje sám sebe a svoje záda.

Ano, potřásá ti rukou, jako když si jeho nejbližší přítel, ale to jen protože si myslí, že nic nevíš o těch špinavostech. A myslí si, že se to nikdy nedozvíš.

Úsměvy ze strany na stranu a ano vážně se snažím, jenže na co?

Stejně to nebude nikdy tak čisté a tohle vše bude jen přetvářka a iluze to, co se mi vrací. Z mých upřímných otázek, z mého upřímného úsměvu a snahy, co dostávám zpět? Faleš, lži a ještě další falešné úsměvy, protože si myslí, že nic nevím.

Je mi zle a nechutně z toho všeho, co se tu kolem točí. Samá lež nad lež v důležitých věcech, které pak mění celou pointu.

A jestli si někdo z těch lhářů myslel, že budu žít v iluzi tak se zmýlil šeredně, protože neví komu lhali a nejsou tak nepostihnutelní a nedohledatelní, jak si myslí. A ono stopy ze zločinu se vážně jen tak nesmyjí z rukou, ačkoliv je vezmete dezinfekcí.

A ať mi někdo už neříká, že za něco můžu já, když já mám naprosto čisté svědomí a spí se mi s klidem, jen mě budí ten neklid z těch všech informací a z té špíny, kterou se dovídám.

Ano moji milí, lhali jste špatnému člověku, ano jste naivní, protože věříte, že se něco ututlá. Ale přede mnou? Pche, za koho mě máte?

Nejsem žádná blbka, která neprokoukne to zlé svědomí, když ostatní brečí. Nalhali jste to špatnému člověku, protože já mám své informace černé na bílém a před pravdou už se nevylžete.

A pro mě nejste nic víc než lháři, kteří už neví co by tak dupou a kopou kolem sebe. A už vím, proč si mě pořád drželi všichni od těla, protože se báli a měli strach.

Už to aspoň vše chápu.

Takže moji milí a drahocenní, chci abyste věděli a slyšeli, že ty prasárny co jste natropili tak vím a moc dobře je vím ve vším špinavosti.

Už nemusíte lhát a když se o to pokusíte budu se smát do očí, protože mě lhát je zbytečné.

Říkejte tomu jak chcete, jestli hovořím s mrtvými, nebo mám šestý smysl, nebo že jsem mafiánka, je mi to jedno, jak to nazvete, ale prostě lži jsou na mě krátké.

Vím to, ve vší špinavosti. A příště až se budete snažit zas odvést pozornost na někoho mladšího, jen proto že je mladší a údajně nezodpovědný, sáhněte si do svých vzpomínek a do svých „dospěláckých rozhodnutích“. Nejsou čistější. Ono je vždy jednodušší to svést na někoho mladšího, nevinnějšího, nebo někoho hodného, kdo se nebude bránit. Ruka ruku myje, vážně. Za tohle fakt karma na vás, za takové odpornosti.

Nebudu se mstít, mě stačí, že v klidu vím pravdu a v klidu ji přijímám. Ono se vám to všem vrátí v životě to, co děláte. Nejste nedostihnutelní a ani neztranitelní. Karma na vás má adresu a když by netrefila tak mile ráda nasměruju. Protože tady bude potřeba karmický výprask.

A ano chci, aby to všichni věděli, jak lžete, proto s tímhle sem a veřejně, jen ať to vidí, jací lháři se mě snažili oklamat. Neúspěšně.

Už mě vážně nebaví, jak si někdo myslí, že jsem nějaká slepá a hluchá hlupaňa, která se údajně nic nedozví. Dozvím.

Ano, držet si mě od těla, říkat jen něco, jen něco milého, přetvařovat se, to by se vám líbilo, protože proč byste si mě pouštěli k tělu, že ano? Ono by něco mohlo prasknout, že?

Jasný. Stejně neúspěšně, neuspěli jste. A ta hanba na vás, ono si lidi a veřejnost už s vámi poradí.

A až příště se vám něco nebude hodit a budete chtít odvést pozornost tak díky, ale už to nesvádějte na mě. Protože já už si na sebe kydat hnůj a nést pověst toho špatného člověka nenechám a budu se bránit, i kdybych vám měla vypálit do čela cejch „lhář“ tak to udělám. Ale už na sebe nenechám něco svést. I když jsem mladší a asi ve vašich očích hloupější, tak aspoň mám čisté svědomí a jsem zodpovědný člověk, který používá rozum a je samostatný.

A už se nebudu snažit být jen ta hodná a milá, když je to stejně zbytečný a stejně se na mě všechno svede, jako kdybych snad mohla za tuhle situaci. Nejdříve se podívejte na sebe a pak něco říkejte. Ale ve vašem případě radši jenom mlčte. Víte, ono by se to tak neřešilo a nikdo by si vás ani nevšiml, pokud byste neházeli vinu na někoho jiného.

Průšvih se prostě občas stane, i mě se stane, ale je to o tom říct narovinu, co se podělalo a přiznat se, přiznat chybu a být fér. Když by se to takhle řeklo, tak nemám problém a ještě to pochopím. Ale lži ne. A to mi na tom vadí, nesnáším lháře, protože s nimi mám bohaté zkušenosti.

Nikoho neviním za to, co se stalo, s tím už nedá nic dělat, je to prostě. Ale jde o ten přístup a za ten přístup se zlobím.

Článek je inspirován příběhem, kdy se něco podělalo něčí vinou, ale ten člověk si nedokázal přiznat chybu a tak to radši svedl na někoho mladšího a radši pomluvil toho člověka a svedl to na něj. A pak ostatní udržoval v klidu a iluzi, prostě zalhal ve všem co šlo, jen aby si uchránil vlastní pověst. Ale víte co, když někdo má černé zlé svědomí, tak se to pozná. Článek popisuje pocity člověka, který byl křivě obviněn z těch svinstev, když se dozvěděl celou pravdu a vyrovnává se s tím. Popisuje frustraci z celé situace, zlost na to celé divadlo a touhu očistit své jméno a ztrapnit přede všemi toho lháře, že lhal.

Zdroj obrázku: REDAKCE. National Geographic [online]. [cit. 8.1.2021]. Dostupný na WWW: https://www.national-geographic.cz/clanky/jak-odhalite-i-rafinovnaeho-lhare-americti-vedci-nasli-fungujici-metodu-20180907.html