Bohatství by nemělo být zneužíváno

Lidé chtějí upřímnost, lásku, věrnost, naději, oporu a vše to dobré. Ano, kdo by to nechtěl, přeje si to hodně lidí a troufám si říct, že téměř každý. Avšak samozřejmě se najdou i výjimky.

Lidé chtějí někoho k sobě, kdo jim vždy pomůže, kdo je pochopí, kdo je bude milovat, kdo se o ně bude starat, kdo jim bude věřit, kdo je bude obdarovávat, hýčkat, pomilovávat a někdo kdo za ně bude platit a tak dále.

Zní to všechno hodně krásně, to je pravda. A troufám si říct, že každý si to zaslouží zažít aspoň na tu chvilku. Však ruku na srdce, kdo z vás je schopen toto samé někomu dát? Kdo je schopen být aspoň upřímný, zamilovaný a věrný tomu člověku, kdo vám to všechno dá? Kdo z vás opravdu jedná upřímně, že by toto bohatství nezneužíval?

images

Co jsem tak vypozorovala, tak muži obvykle chtějí partnerku, která:

  • je atraktivní
  • je věrná
  • nemá víc přátel než muž
  • má štíhlou postavu, však má viditelné ženské tvary
  • je upřímná
  • spravedlivá
  • oddaná
  • umí se oblékat elegantně, ale nechová se jako levná žena
  • je rodinný typ
  • nechodí tak často ven
  • miluje svého muže celým svým srdcem
  • poslušná
  • má zájmy či práci ve které se nevyskytuje moc mužů
  • dokáže se o muže postarat a být mu oporou

Nevypisuji všechno, jen to co mě opravdu zaujalo.

A přitom podívejte kolik mužů je ochotno se pro ženu změnit? Téměř nikdo, jen opravdu zamilovaný muž a oddaný té ženě se dokáže z lásky k té ženě změnit.

Hodně mužů chce takovou ženu, avšak když ji dostanou, neumí se k ní chovat. Ve většině případů ji začnou zneužívat. Viz. mají jí jen na sex, využívají jejího dobrého srdce a její upřímnosti, využívají toho, že je ve všem poslechne. Taková žena obětuje část svého života tomu muži a sama nemá nic svého, vše muži dá se říci složí k nohám, ale žádný svůj život nemá. Má jen toho muže a když ho ztratí, tak přijde o všechno. A když muže tedy ztratí, protože už se mu omrzela, nebo že pro něj už není tak atraktivní, anebo z nějaké jiné výmluvy tak stejně z toho vyjde jako ta špatná. Ten muž jaksi zapomněl, že dříve to byla jeho vysněná žena, kterou si přál a kterou si našel, avšak pozapomněl si ji vážit a dát ji také svobodu do života a nemusel ji takto vyždímat a odhodit.

Stejně tak to je naopak, u žen. Co jsem vypozorovala tak ženy obvykle chtějí partnera, který:

  • je atraktivní, má svalnatou postavu
  • je upřímný
  • umí o sebe pečovat, ale není metrosexuál
  • nesobeckého
  • pečujícího
  • starostlivého
  • citlivého
  • romantického
  • trpělivého
  • nehádajícího se muže
  • věrného
  • finančně zabezpečeného
  • ten který by byl ochotný se s nimi oženit a chtěl by rodinu
  • s vlastním názorem
  • pracující v mužském kolektivu, avšak s dobrým platem

Znovu jsem vypsala jen to, co mě nejvíce zaujalo. Však některého ženy ze své rozmrzelosti si toho zpočátku dokáží užívat, ale velice snadno si toho časem přestanou vážit, anebo takového muže chtějí jen na to, aby je zabezpečil, nebo jejich děti zabezpečil, ale už k němu tu lásku tolik necítí.

Berou ho jako takový sponzor, který je bude sponzorovat a ony si budou robit co chtějí. Samy k němu nejsou upřímné. Slibují lásku, slibují krásnou budoucnost, slibují to, že s ním zůstanou a že vždy budou věrné a pro něj, avšak pokud si takového muže žena neváží tak je to všechno jen neupřímné a toho muže to opět vyčerpá, vyždímá finančně a odejde z takového vztahu jako ten nejhorší, jako ten, co to všechno pokazil a se špatným svědomím, že té ženě ublížil.

Velice smutné. Jak všichni chtějí ten svůj ideál, avšak když ho dostanou tak si ho neváží. Začínám si myslet, že ideální člověk je ten, kterého by chtěli všichni mít jen pro sebe a využívat ho dokud to půjde. Něco jako dojnou krávu a až podojí, co se dá tak potom odhodit a přemístit se k někomu jinému.

Tací lidé si neumí vážit toho člověka, kterého si přáli, jen vidí to hmatatelné a to co mu ten člověk může poskytnout, ale ve své podstatě to není o lásce k tomu druhému, ale o lásce k sobě. O sobectví a to do vztahu nepatří.

Když je jeden z partnerů sobec, dá se s tím sice žít, avšak ten druhý vždy bude na druhé straně a vždy bude muset nejprve uspokojit potřeby toho sobce a až pak možná za odměnu bude odměněn ten druhý. Přitom proč to tak funguje?

Proč tedy vlastně lidé chtějí ten ideál, když si ho neumí vážit a neumí dát to samé tomu druhému?

Dala bych radu, nepřejte si od druhých dostávat to, co sami nejste ochotni tomu druhému poskytnout. Protože pokud to nejste ochotni poskytnout, pak si to nezasluhujete.

To je můj názor, je to možná drsné, ale tak to vidím a vím to i ze zkušenosti. Proč by měl jen jeden všechno urobit a ten druhé se vést? Proč?

Ve vztahu je to snad vzájemné vše, ne? Oba by se měli snažit a oba by o sebe měli pečovat a milovat se?

Co si o tom myslíte Vy? Jaký na to máte názor?

K tomuto článku a k této myšlence mě inspiroval blízký přítel Marek Podvesky. Za inspirativní status ze dne 15.12.2015 mu velice děkuji.

 

Zdroj obrázku: OSHO. Cesta lásky [online]. [cit. 19.12.2015]. Dostupný na WWW: https://cestaduse.wordpress.com/category/laska-vztahy/page/14/

O Sára Lhotáková

Jsem nezávislá autorka projevující svobodné názory bez cenzury.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *