Důvěra ♥

Důvěra jako taková tvoří veškeré lidské vztahy. Bez důvěry vlastně ani vztah nevytvoříte.

Vztah jakýkoliv i bez důvěry může fungovat, ale není to již uspokojivé pro jednu, či obě strany.

Jakmile a stačí i jen jednou narušíte důvěry, či ji přímo zničíte, obtížněji se pak buduje nazpět. Zničení důvěry vám může zabrat i jen minutu, ale budováním strávíte, týdny, měsíce, roky.

Důvěra je u většiny lidí křehká jak sklo. Jakmile jednou spadne, málokdo vám dá druhou šanci, málokdo odpouští – to je bohužel realita dnešní společnosti.

Pak je tu menšina lidí, kteří jsou i třeba shodou okolností duchovně založení či osvícenější a ti už se na to nedívají tak rázně a ostře. Snaží se celou tu záležitost pochopit a dokáží odpustit. Respektive odpustit dokáže každý, ale ne každý chce odpustit, proto velká část společnosti ani odpustit nechce. To je ten zásadní rozdíl mezi většinovou společností a menšinovou skupinkou lidí, kteří buď jsou duchovní či osvícenější v tomhle ohledu.

Odpustit se dá vždy, ať už jen pro ten osobní klid, abyste se nemuseli k tomu vracet. Avšak důvěru vám to nevrátí, nebo nemusí vrátit.

Každý se na to již dívá pak individuálně. Avšak hodně lidí na tu důvěru zapomíná, jednají tak jako kdyby nebyla. To je velká nezodpovědnost a egocentrismus – tak to vnímám já.

Stane se miliony situací kdy si prožijete zklamání a zničí se vám důvěra k někomu či k něčemu, ano moc dobře vím jaké to je, jsem také jen člověk. Pak už je jen otázka pro Vás, zda tu zničenou důvěru chcete napravovat, či ne? Rozhodnutí je vždy na vás.

Nikoho neodsuzuji za to, že již po více zklamání nechce důvěřovat a napravovat důvěru, mám pro to pochopení, každý to máme v životě nastavené jinak a každý to řeší jinak. Ale také nikoho neodsuzuji za to, že i přes to vše co se mu děje, stále věří. Prošla jsem si obojími verzemi, vím jaké to je.

Je to každého rozhodnutí, každého boj, protože Vám to buď tu důvěru a vztah posilní či vybuduje. Anebo Vás to pak  v konečné fázi zklame a mrzet to bude Vás.