Jak jsem dokazovala pomocí činů

Asi každý někdy v životě si chtěl ať sám sobě, nebo někomu jinému něco dokázat.

Buď chtěl dokázat svou sílu, moc, vliv, lásku, přátelství, úspěch, či jen si potvrdit, že na to skutečně má a jen se tak utvrdil ve svém sebevědomí.
Obvykle se to děje, když nás někdo podcení, tím nám vlastně dává takovou vstupenku ten čin učinit, už jen z toho principu to dokázat, že na to máme, že vlastně ten člověk, který nás podcenil se spletl a prostě mu to lidově řečeno „natřít“ a sejmout tomu člověku hřebínek.
Dokazování samo o sobě je zbytečné, protože ke šťastného životu ho nepotřebujeme. Avšak nejprve si musíme tuto lekci projít, abychom pochopili, že je to zbytečné.

1fhlkdkfl

Když to vezmu osobně, tak už jako malá jsem měla potřebu dokazovat nejprve ostatním, že jsem úspěšná, chytrá a důvěryhodná osoba.

Na základní škole jsem učitelkám chtěla dokázat, že jsem skutečně chytrá, úspěšná a že jsem premiantkou třídy.

Když jsem dospívala potřebovala jsem si dokázat sama sobě, že jsem atraktivní, žádaná a že můžu mít vztah, sex, zamilovanost, flirt kdykoliv chci.

Na střední škole jsem si sama sobě chtěla dokázat jak moc jsem populární a seznamovala se téměř s každým a bavila se též téměř s každým.

Od 16 let jsem si chtěla dokázat sama sobě i všem okolo, že jsem rebelka a dala jsem si svou první kérku.

V 17 jsem si chtěla dokázat, že dokážu mít všechno co chci a tak jsem si plnila své přání a sny a chtěla jsem sama sobě i lidem okolo dokázat jak moc jsem pozitivní člověk a tak jsem se nonstop snažila usmívat na každého a držet se jen pozitivního pocitu.

V 18 jsem si chtěla dokázat jak moc jsem dospělá a tak jsem začala dělat to, co jsem si do 18 let odpírala a lehce zvlčila a cítila se tak strašně zodpovědná a dospělá.

Též jsem si v 18 chtěla dokázat, že si vlastně můžu splnit svůj dlouholetý sen a to hrát na kytaru tak jsem se začala učit hrát na kytaru.

V 19 jsem si chtěla dokázat, že dokáži vytvořit a udržet dlouhý partnerský vztah. Tak jsem se o to pokoušela a povedlo se mi to tak, že jsem usoudila, že jsem si to vlastně dokázala.
Za celé období dospívání jsem si vlastně chtěla dokázat, že jsem úplně jiným člověkem než jsem bývala na základní škole, že jsem někdo jiný a mnohem lepší verze sebe sama, že jsem mnohem lepší, hezčí, atraktivnější, chytřejší, moudřejší, přátelštější, zábavnější, upovídanější, zajímavější a protřelejší než dříve.

Chtěla jsem si za tu dobu dokazovat, že mám na všechno, co se mi v tu chvíli zamanulo. Držela jsem se svých vizí a chtěla jsem tak přesvědčit sama sebe, že je tomu tak. A ano přesvědčila jsem se o tom a začala tomu sama věřit a jakmile jsem tomu začala věřit, proces dokazování už neměl smysl. Prostě jsem věřila, že to tak je, nebo jsem učinila ten důkaz a uvědomila jsem si, že si nemusím dokazovat nic, že to bylo zbytečné, že stačilo sama sobě věřit, že je tomu tak, anebo že se tomu tak skutečně stane.

A co jsem chtěla na sobě vidět tak jsem i viděla.

Chtěla jsem se vysvléci z toho dojmu hodné a slušné holčičky za kterou mě všichni měli na základní škole.

Obarvila jsem se, začala jsem rebelovat, začala dělat činy, které si raději nechám pro sebe, jen pro ten pocit, abych si sama sobě dokázala, že už taková nejsem. A vlastně podařilo se mi to.

Dokázala jsem tak sama sobě, že se dokážu změnit tím směrem, kterým chci a že vlastně to, že jsem bývala nějaká na základní škole ještě neznamená, že taková budu na stálo.

A těm ostatním, co jsem dokazovala, tak někomu se to podařilo dokázat a někomu ani tak ne. A to jsem pak vzdala, jelikož bylo únavné se snažit dokazovat něco někomu, kdo to stejně nikdy neviděl a neviděl ve mně nic jiného než to co jsem bývala před lety.
Chtěla jsem všechny ty lidi přesvědčit, že jsem jiný člověk než ta za kterou mě mají, pamatuji si ty časy, kdy jsem se vážně snažila a deno-denně na to snažila co dělat dál a jaké činy udělat, aby prezentovali to co měli. Však když se Vám to podaří, či nepodaří tak stejně dojdete k tomu závěru, že pokud si začnete sami sobě věřit, žádné dokazování sobě, ani ostatním nepotřebujete. Stačí Vám to vědomí, že to víte o sobě, nebo že se to stane tak jak si to přejete a víc nepotřebujete.

To si myslím, že je ulevující vysvobození z tohoto kolotoče dokazování někomu něčím.

A co Vy? Jsou nějaké činy, které jste dělali jen proto, abyste sami sobě něco dokázali, nebo někomu něco?

 

Zdroj obrázku: SPY.CZ – SHOWBYZNYS, SEX, MÓDA, TRAPASY A LIFESTYLE. CELEBRITÁM V PATÁCH!. Spy.cz [online]. [cit. 4.3.2016]. Dostupný na WWW: http://www.spy.cz/sex-vztahy/11482-vernost-je-vysadou-vyvolenych-nevera-vsech-lidi

O Sára Lhotáková

Jsem zrzavá slečinka trochu spisovatelka a trochu víc hudebnice, píšu a tvořím o čem chci.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *