Jednou přijdeš…

Jako kdyby mi to něco říkalo, že jsme se neviděli naposledy a že ta rozmluva ještě nebyla konečná a že tohle všechno ošklivé co si natropil/a a co si provedl/a to nebylo konečné, co jsem mohla čekat.

Intuice mi říká, že ještě není dokonáno, i když rozum říká, že nic ani není možné. Cítím, že tohle vše ještě bude mít dohru a že jednoho dne to dopadne tak, jak jsem si přála v nejsmutnějších a zoufalých chvílích. A to, že jednoho dne přijdeš a omluvíš se mi. Nevím proč, ale cítím to tak, že jednoho tu omluvu fakt mám od Tebe čekat.

Je to zvláštní, technicky a prakticky by to nemělo být ani možné v životě, ale proč já mám takovou vizi, že se mi omluvíš a že nakonec vše bude dobré? A já si už dál neponesu prázdné místo v srdci.

Kdo ví, co a jak bude, možná se mýlím, ale věřím intuici. Proč mě občas překvapí sen s tím, že se tak fakt stane? Proč se tohle všechno děje, když by na to ten člověk nemyslel tak se přeci nic neděje a já nemám takové vize. A kdyby to v tom člověku nehlodalo, tak bych nebyla žádná taková budoucnost s omluvou.

Měla jsem být zničena, ale já stále jsem a možná i v lepší kondici než kdysi, to je možná to, co ty lidi štve. Možná mě ve svých představách proklínají, zabíjej, netvoří, propíchávají jako voodoo panenku, ale proč já mám pak takový pocit, že jednoho dne ještě přijdou a omluví se, kdo ví zda ještě možná s prosíkem ať se bavíme. Kdo ví, možná mi to sny, Vesmír ještě víc napoví, anebo to pak uvidím rovnou v reálném životě jako nepopíratelný důkaz.

A nevím proč, ale cítím, že někdo takový mě hledá, aby se mi omluvil, nevím, cítím to. Možná to někdo z Vás zná a taky to tak má.

Přitom já už se dávno o nic neprosím a to, co je staré beru jako zakopanou minulost, která je pro mě mrtvá a když se s někým nestýkám a nebavím, má to svůj důvod. Odpustila jsem, ale nezapomněla, nehrabu se v minulosti, nestýská se mi. To opravdu ne. Jen mám takový pocit, že nakonec vše dopadne dobře a i když mi to rány úplně nesmaže, tak aspoň zmírní, protože upřímná od srdce a osobní omluva je skutečně lék, který vše léčí a harmonizuje. A mohu říct, že omluvu určitě přijmu, jen nevím proč tohle všechno až teď, divím se tomu, že tohle ke mně ještě přichází.

Je to zvláštní jak dokáží jisté věci přijít k člověku, jak se dokážou promítnout do snů, vizí a jak se dá leccos předvídat. Sama nevím, zda se to stane, samozřejmě může být všechno jinak a já to přijmu taky tak.

Všechno bude v pořádku i takhle, bez omluvy, já už nic nežádám a neprosím o to, aby se ti lidé pokořili, je to jejich boj, pokud chtějí můžou přijít, pokud ne nemusí. Já jsem dávno odpustila, netrápím se starými křivdami, je to pro mě mrtvá záležitost.

Je zajímavé jak život funguje, jak to všechno plyne a jak stejně vše v dobrém skončí, anebo se aspoň splní to, co si přejete. Nevím, jak je to možné všechno, ale věřím tomu. Věřím svým snům, své intuici, vizím a tomu, co cítím, nikdy mě to nezklamalo. Bylo by to skvělé, kdyby ti lidé si to uvědomili a fakt se přišli omluvit, ale to už ponechám na nich samotných zda přijdou, či ne a zda to takhle má zůstat nebo ne.

Život je barevný, není to jen jednobarevné, ale hraje všemi barvami a to na životě mám ráda, že máte spoustu věcí, lidí a podnětů, kterým se lze věnovat a co všechno dokáže tvořit Váš život a to kým jste, je to parádní.

Zbožňuji to a vše zlé, co se stalo bylo dobrým základem pro dobro, které žiji dnes.

Čím jsem starší tím menší mám chuť přát lidem, aby se jim jejich skutky vrátili, už to nechávám spíše na Vesmíru, ať to zařídí sám a já už si jen vybírám koho si zapojím do svého života a koho ne. Ani jsem netušila a nemyslela jsem si, že takhle někdy budu uvažovat, takhle klidně. Ale je to fajn, zjišťuji že takhle člověk ušetří spousty sil a energie, které věnoval do zloby nebo naštvanosti. A je to krásné, děkuji.

Ať se stane co se má stát, možná se vše nakonec změní, kdo ví, ale ať se stane co se stane tak to tak má být a já to přijímám.

Zdroj obrázku: HANTOM007. Loupak.cz [online]. [cit. 6.9.2019]. Dostupný na WWW: https://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/342627-muzska-vyska-versus-sexualita.html