Jen se vztekej, zasměju se

A tak prostě, některé věci fakt neřeším. Uvztekaný lidi, ubrečený lidi, jak je život strašně nefér, ale přitom si to sami zvolili a brečeli pro to, aby to tak bylo. Co na to říct? Já nemám slov. Sami to chtějí, ale pak se vztekají do ruda, anebo brečí.

Já se směju, nic víc na to nemám. Už nechávám jen karmu řádit. A je mi jedno co se o sobě, nebo někom dozvím, když jsou tací lidé daleko ode mě a nemají na mě vliv, tak se budu jen smát, jak se vztekají, nebo jak brečí. Jsou mi jedno, jen se zasměju. Ať karma řádí na nich, mají co chtěli. Co vyšleš, to se ti vrátí, měli by pamatovat. A hlavně, že za všechno špatného můžu já, nebo někdo jiný, hlavně to mít v puse na první vyprsknutí, to by těch lidem šlo, ale hrábnout do vlastního svědomí, že to je jen vykynutá svině, to už ne.

A ne, víš jak to chodí, jakmile zradíš mě, tak pak čeká peklo a ne ode mě, ale od karmy, od života, ta tě naučí, nebo pořádně vypráská do těla. Nebudu hanlivá, jen už mě prostě nezajímáš, co děláš a jak si žiješ. Moje přání to splnilo, abys byl/a co nejdál ode mě a mých blízkých, to jsi, takže si dělej co chceš, jsi daleko a já taky. Vztekej se, křič, stěžuj si, bude ti to lejno platné. A my se ti tu všichni i s okolím jen smějeme, jak hluboko si dokázal/a klesnout a ztrapnit se. Jak sis myslel/a že dosáhneš svého a vlastně dosáhl/a, ale nelíbí se ti to, stejně si vzteklý/á a kopeš kolem sebe, ale hlavně, že já jsem ta nejvíc špatná a vlastně asi dalších 29 lidí, že? Asi se všichni mýlíme ohledně Tebe a ty jsi svatý/á a všichni ti vlastně ubližujeme, že? Chi chi, trapný… Není to spíše tak, že všichni s tebou máme takovou hnusnou zkušenost, že se právě hezky shodneme a spojí nás to. A třeba právě proto by ses měl zamyslet, že je něco asi s Tebou? Víš, jak to chodí, možná nevíš, je mi to jedno. Kdo zradí mě, tak pak pěkně pyká v životě a ne nejsem pomstychtivá vůbec ne. Dřív to bylo horší, tehdy jsem na to dohlížela na tu karmu a pomáhala, aby se dotyčný v tom pořádně vyválel. Nyní už ne, jen to nechávám konat, protože každý dojede na to svoje, na ty svoje hříchy a chyby.

Jen se podívej, kdokoliv se k tobě zachoval slušně, mile, přátelsky toho si podkopl a já, která nejdříve držela ochrannou ruku tak mě totálně považuješ za zrádce. Kdokoliv byl na tebe slušný, na toho si byl hnusný, arogantní a nevděčný. Chtěl si víc a nakonec máš ještě míň. Hamty hamty, abys měl víc jak tamty, ale podívej jak to nakonec končívá? Nakonec nemíváš nic. Myslel sis, že zaujmeš vzhledem, hubou, kecy, lži, čím vším? Nakonec si nejhorší odpadlík ty, kterého všichni nemají rádi, ale hlavně, že ty jsi ublížený. Lžeš jako když tiskne, vymýšlíš si pohádky a konspirace, stěžuješ si na každého dobrého člověka, který ti vyšel vstříc, ten kdo je na tebe hodný na toho arogantním a uřvaným tónem ječíš a když ti někdo chtěl poradit tak si začal ječet, že ty jsi nejlepší a umíš to, přitom promiň, umíš velké kulové, činy a výsledky mluví za vše.

Jak jsem tak ráda, že už jsi daleko ode mě a od mých blízkých. Díky Vesmíre za to, už se vztekej a kopej jinde, ale do nás už ne. Pokud Vesmír dopřeje, už tě ani nikdy nechci vidět a když už budu muset tě vidět, doufám, že se zrovna budu co nejvíc od srdce smát a ty budeš koukat jak ošuntělý puk.

Zdroj obrázku: My loview. My loview [online]. 2021 [cit. 2021-11-25]. Dostupné z: https://myloview.cz/fototapeta-maly-chlapec-tvar-vztekly-vyraz-obliceje-kreslene-vektorove-c-4C3E367

O Sára Lhotáková

Jsem zrzavá slečinka trochu spisovatelka a trochu víc hudebnice, píšu a tvořím o čem chci.

1 komentar v Jen se vztekej, zasměju se

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *