Lehce o zešílení

Zešílení. Stav, kdy se Vaše vnitřní hlasy, které Vás doprovázejí už nějakou dobu začínají zhmotňovat a Vy vidíte a cítíte jak se vše ztrácí z Vaší kontroly. Jako kdyby ty temné hlasy v hlavě měly pravdu, jakoby ten jejich šepot byl pravdivý, avšak Vy stále i přesto se snažíte tomu vzdorovat a věřit sami sobě a svému srdci a tomu, co cítíte, Vašim zásadám a Vašim přesvědčením. Však ty hlasy, výplody mozku a jak já to tak nazývám, naše temnější část našeho Já, tak stále pokouší Vaši víru v sami sebe a Vaše odhodlání a Vás celkově. 

Šílený stav je stav zešílení.

Leckdy jsem si v životě říkávala, že od toho nemám daleko, obvykle to bylo v situacích, kdy jsem se cítila nešťastně, kdy se vše ztrácelo mimo mou kontrolu. Nebo když se mi do života vraceli lidé, kteří mi ublížili a znovu a znovu se tvářili jak skvěle to se mnou myslí. Nebo když byl vyvíjen nátlak na mou osobu a musela jsem se za krátkou dobu rozhodnout co nejrychleji a o více záležitostech. Nebo, když se hroutilo nejvíce to na čem jsem pracovala. Vždy když už jsem se tak vysíleně a leckdy i šíleně cítila a i přesto jak jsem se cítila jsem musela normálně fungovat, žít, pracovat, studovat, robit své povinnosti. Zvládat víc věcí najednou. Přes ten fakt, když víte, že někteří lidi by Vaše tempo již nezvládali a Vy to dáváte jen stěží a cítíte jak už nemůžete, že jestli takhle budete pokračovat tak už vážně psychicky utrpíte a zešílíte. V tu chvíli už se chytám za hlavu, ani nemůžu brečet, protože ani na to není síla a říkám si, jestli jsem ještě nepřišla o zdravý rozum a úsudek.

Za život jsem zažila pouze pár lidí, kteří se před mými očima zešíleli nebo jak to nazvat šíleli v tu dobu po kterou jsem to s nimi prožívala.

Nebudu jmenovat. Ale je to nepopsatelný pocit, když vidíte ty šílené oči toho člověka, který propadl těm svým vnitřním démonům a přijal to jako realitu. Lehký závan šílenství, vlastní realita, vlastní netradiční plány povětšinou destruktivní ať už pro ostatní nebo ten člověk sám pro sebe.

Nejhorší asi je to, když v tom šílenství člověk zůstane a nechce se sebou nic dělat, to je pak asi konečná pro toho člověka? To se už nikdy z toho nedostane? To už nikdy nebude tím člověkem, jakým jsem ho znala?

Anebo se z toho dostane, zvládnu mu pomoci? Je to vůbec v mých silách tomu člověku pomoci? To jsou otázky nad kterými jsem v tu dobu polemizovala. Protože vidět takového člověka nebylo nic pozitivního, co by mě činilo šťastnou, spíše naopak byla jsem tím deprimovanější a cítila neskutečně silný soucit a touhu pomoci.

Jedno z největších lámání srdce v životě asi je to, když se Vám tímto negativním způsobem „promění“ člověk v někoho jiného. Už to není ten člověk, jak jste ho znali. Už má pouze jeho tělesnou schránku, avšak to uvnitř už není on/ona, už je to někdo jiný a je to jen jeho svět a jeho realita. Oči jako studánka do duše jej spolehlivě prozradí, že tomu šílenství i sám člověk věří.

Když tak nad tím vzpomínám, stále si říkám, že i v té nejhorší chvilce pevně doufám, že neztrácím svůj zdravý rozum a že stále ještě jsem sama sebou a že tím vnitřním temným myšlenkám zvládám odolávat a budu i nadále odolávat, že se nevzdám a že se nepoddám tomu, protože nechci zešílet tak jako mi bylo v roli pozorovatele umožněno zažíti.

Děkuji za tuto smutnou a srdceryvnou zkušenost životu. Však zanechalo to ve mě dojem, že by člověk se nikdy neměl vzdávat a nepoddávat se vnitřním démonům, které nás leckdy nabádají a našeptávají nám katastrofické scénáře, přinášejí výčitky, vinu a připravují nás o sebelásku.

A pokud Vás zajímá, co se stalo s těmi lidmi, kteří mi dali tuto zkušenost, tak jednomu pomohli odborní lidé a naštěstí tím šílenství jen prošel. Dalšímu člověku jsem pomohla já osobně a pomohla najít cestu. Naštěstí úspěšně.

Další člověk na kterého si vzpomínám tak ten zůstal tak jak je, protože pomoc ani nechce, ale spíše tím svým správáním ubližuje sobě. Poznámka – takových lidí znám bohužel více, co si nenechali pomoci a vyloženě se v tom svém šílenství vyžívají. A nejsmutnější na tom je, že ani odborná psychická pomoc jim nedokáže pomoci, jelikož oni nechtějí si nechat pomoci. 

Máte s tímto tématem zkušenost? Zažili jste někdy šílenství sami na sobě, či jste byli svědkem/pozorovatelem?

Zdroj obrázku: PROFIMEDIA.CZ. Profimedia.cz [online]. [cit. 6.11.2015]. Dostupný na WWW: http://www.reflex.cz/galerie/lajk/26210/?foto=6