Mám raději budování

Víte, co se říká „lehce nabyl, lehce pozbyl“. Ano, je to tak, sice se to říká, ale ze života je to hodně.

To, co obvykle lehce nabydete tak i můžete lehce ztratit. Proto se řídím tím, že když se mi něco vyloženě podbízí, nabízí velmi snadno, zadarmo a můžu to mít hned, tak to může mít kdokoliv jiný a asi to nemá takovou hodnotu, ale i může, to je takové na pováženou.

Avšak zas to, co člověk vybuduje pilně prací, tak obvykle má dlouhou trvanlivost a vydrží to. To zastávám, že to co člověk vypracuje a vybuduje tak vydrží. Samozřejmě, že ztratit můžete obojí i se obojího můžete vzdát, to je jasné. Záleží na rozhodnutí, které učiníte.

Já moc nemám ráda, když něco můžu mít snadno, přijde mi to laciné, jako když jsem se o to ani nepřičinila, to je třeba například postavení, práce, partner a další věci. Myslím si, že něco takového by si měl člověk vybudovat, usilovat o to, pracovat na tom a dopracovat se tam, vybudovat to vlastním úsilím.

Málo kdo z nás všech lidí má od malinka všechno, nebo má v životě všechno, spousta z nás nemá vůbec nic, nebo neměla k dispozici nic. Když to tak vezmu tak hodně lidí je tu na světě a žije lidově řečeno „s holou zadnicí“ no a co? Tak je. Ale o to spíš si myslím, že lidé „s holou zadnicí“ jsou v životě schopnější. Protože právě nemají žádná zadní vrátka, jsou zodpovědnější a dokážou něco vybudovat, znají hodnotu věcí, hodnotu času a práce. To si myslím, samozřejmě ve všem existují výjimku a najdete i takové lidi, kteří právě mají „holou zadnici“ a doslova se lepí na lidi, kteří jsou zajištěni a mají všeho dostatek a nadbytek a přiživují se na nich. Co si budeme povídat, je to tak prostě.

Ale když už jsme u těch lidí, kteří nemají v životě nic zadarmo a přesto dokáží vybudovat tak ti lidé si to podle mě zaslouží, aby si vybudovali svoje a to jim vydrželo, jsem pro a takovým lidem skládám poklony až k zemi se svým kloboukem, protože to je prostě charakter a člověk s velkým Č. Myslím si, že takový člověk se v životě neztratí a takový člověk svým vlastním úsilím, rozumem a dobrým přístupem si dokáže udržet to, co vybudoval, protože zná hodnotu sám sebe, svého času a práce, kterou do toho dal, nebo kterou pro to vynaložil a takovým lidem v životě fandím. Protože nemůže si člověk vybrat to, jak se narodí a do jaké finanční situace se narodí, prostě každý nějak jsme a nemůžeme za to, ale můžeme za to, jak budeme dál žít a jak kvalitní bude náš život, v čem budeme žít, to už ovlivnit a vybudovat můžeme. Jsme přeci tvůrci svého života.

Většina úspěšných lidí v životě neměla zpočátku nic, nebo neměla ideální podmínky pro žití a vybudovala si to, protože ta představa, ten sen a to přání bylo silnější než veškeré pochybnosti, lenost, či zóna komfortu. A takoví lidé ten luxus doslova přitahují si myslím, chtít to, dělat pro to, makat, dřít, vážit si, být pokorný, takový člověk z vlastní blbosti podle mě neztratí to, čeho dosáhne. To si myslím. Pokud neudělá fakt nějakou blbost tak neztratí.

Zatímco lidé, kteří nic v životě nebudují, tak neznají hodnotu toho všeho, hodnotu práce, věcí, hodnotu času, energie a tak dále. Jsou zvyklí pouze dostávat, či brát. A proto jim je stále málo a málo, chtějí víc a víc, jenže nikdo není bezedný zdroj, že? Jedině Vesmír.

A proto moc neuznávám lidi, kteří ke všemu přišli jen tak, protože se jim to prostě hodilo, nebo jim to spadlo do klína o nic se nepřičinili, ani tím nejmenším, že by se k dotyčnému chovali hezky, mile a starali se o něj. Ne. Právě že se k tomu člověku chovali i ošklivě, odsuzovali ho, pomlouvali ho a ždímali ho finančně a takový člověk má od toho člověka něco dostat?

Vím, že se to děje a nezávidím, jen tohle prostě neuznávám, nevidím to ráda. A nepodporuji to, proto hned takovému člověku řeknu svůj názor, že by něco takového vzhledem k svému přístupu a chování něco takového neměl vůbec přijmout. A spoléhat se na to, že ten, kdo by si to zasloužil víc údajně a že má svoje jisté a vybudované, tak že nebude mít zájem? Co to je za teorii? Kde bere takovou jistotu a myšlenku? Ten, kdo buduje a má lepší přístup a chování, tak ten si to podle mě zaslouží mnohem víc, než buran, který nedělá nic, jen chce dostávat, tváří se jakože na to má nárok zcela nevinně a údajně bude vděčný do konce života? Proč tu vděčnost a pokoru neprojevoval ještě před tím než něco takového bylo v úvahu, nebo přišlo do úvahy? Proč se nestaral dřív ani by měl něco zaručeného, že dostane? Proč?

Proto jsem názoru, že takový člověk, který je zvyklý dostávat a neumí se chovat si nezaslouží nic, až se naučí budovat svoje a vážit si věcí, času, lidí a umět se chovat tak pak prosím, ale dřív ne.

To právě i když dostane, co mu podle mě nenáleží, tak si toho nebude umět vážit, bude hýřit, ztratí to a bude tam, kde je. No Vesmír si prostě najde způsob, jak lidi poučit. Asi bych se na Vesmír měla víc spoléhat a tolik nad tímhle nepřemýšlet :-).

Zdroj obrázku: AKTIN REDAKCE. aktin.cz [online]. [cit. 15.5.2020]. Dostupný na WWW: https://aktin.cz/2842-jak-budovat-svaly-na-rostlinne-strave