Minulé já a současné já

Ano, minulost tvoří to místo, kde jsme nyní a utvořila i naší situaci, jelikož nás naše minulost dovedla tam kde jsme nyní a také to kým jsme nyní.

Ať už je minulost šťastná, nebo zlá tak nás dostala teď na toto místo, kde jsme nyní a jsme díky ní zde ať už se nám to líbí nebo ne.

Díky Vesmíru a andělům za to, že to tak je. Jsem ráda, že minulost je mrtvá a jisté věci s ní umřely též a to nemyslím v krutém významu slova, anebo v nějakém krutém významu vůči něčemu či někomu, avšak jsem ráda, že jisté věci jsou mrtvé spolu s minulostí, která se již nevzkřísí a děkuji za to.


Jak bývají na internetu takové ty otázky typu „Jakou pilulku by sis vzal buď jednu teď (nevím zda červenou nebo modrou, já tyhle věci přeskakuji a neřeším) a ta jedna by tě vrátila zpět o 10 let a mohl jsi udělat jisté věci jinak, anebo ta druhá pilulka by ti vynesla hodně peněz.“ Tak mi to tak připomnělo, kolik lidí vlastně by se rádo vrátilo do minulosti a měnilo to, co se jim přihodilo. Já ne, nechci a ani bych se nechtěla vrátit do minulosti a něco předělávat, já jsem spokojená s tím jak to je a že je ta minulost za mnou a můžu se tak maximálně do ní zavzpomínat, poučit, nebo se pousmát nad tím, jak jsem byla naivní a hloupounká a důvěřovala, avšak to je tak všechno.

Nuže poslední dobou se setkávám s tím, že lidé tuhle pravdu nerespektují a pořád žijí minulostí a to tím, že Vy jste se posunuli v životě a žijete přítomným okamžikem, což je podle mého názoru nejsmysluplnější a nejdůležitéjší v životě.

A tak ti lidé si stále myslí, že ta minulost co máte za sebou tak Vás vůbec nezměnila a že jste stále stejní. Což mě osobně dovede tak trochu zamrzet a i naštvat. Jelikož si nemyslím, že je člověk stále stejný, časem se průběžně a sám mění. Leccos přehodnotí, poučí se z chyb, začne si sám sebe víc vážit, nad leccos se povznese a některým lidem utne tipec v tom, aby si nedovolovali využívat dobrého srdéčka. Mluvím za sebe.

Já osobně se necítím stejně tak jako dříve, nebo tak jako před rokem, to prostě nejde, i ten jeden rok mě neskutečně posunul ať už v životě, anebo duševně a já jsem ráda, nevracela bych se zpět a o krok dozadu.

A co teprve před 5 lety? Jej tak to vůbec se nedá porovnat, to jsem byla úplně jiným člověkem než jsem nyní, cítím, že jsem se zkušenostmi, životem a díky chováním jiných lidí vůči mě změnila k lepšímu. Cítím se opatrnější, důvěřivá, hodná, ale i rázná a dokážu se nad leccos povznést, cítím, že se mi rozšířil nadhled nad jisté věci, které mě dříve trápili na srdci a brečela jsem kvůli nim a tehdy jsem se jim nedokázala postavit, nebo nějak bránit.

Cítím prostě posun sama na sobě a kor za poslední dva roky, to opravdu hodně. Když se porovnám já po duševní stránce na škole ať už jazykové nebo střední tak jsem oproti tomu nyní úplně jiný člověk.

Na škole jsem byla taková živelná, snadno zranitelná, leccos jsem si vztáhla osobně, snadno mě něco vytočilo, snadno mi někdo ublížil, byla jsem taková neopatrná květinka, která měla víc štěstí jak rozumu. A nyní si připadám jako člověk, který se nad lecčím pousměje, je klidnější, už si dovolí i na jisté věci neodpovědět, už nedávám víc šancí stejnému člověku pokud cítím, že si jich neváží, necítím vůči každému takový pocit povinnosti, že se musím ozvat, nebo zpovídat, nebo že bych měla na všechno odpovídat a taky se dokážu víc zasmát nad hloupostí některých lidí, víc na tom životu vidím tu pozitivnější a komičtější stránku, která za to stojí leckdy.

Ano a já si to přiznám, byla jsem taková a ničeho nelituji, díky Bohu a Vesmíru za to všechno, že jsem si těmito fázemi mohla projít, neměnila bych na tom nic a ani vracet bych se nechtěla.

Proto mě leckdy dokáže naštvat to, jak si někteří lidi stále myslí jak mě tak dobře znají. Ano, v minulosti mě znali velice dobře, svěřovala jsem se jim a hodně jsem se jim otevřela – ničeho nelituji, tak jsem to cítila a tak jsem žila, bylo to tak prostě. A nyní po nějaké době a třeba mě i nějakou dobu nevidí tak si stále myslí, že jsem ta stejná a zkouší na mě ty stejné triky a taktiky jako kdysi, aby mi ublížili, naštvali a vyprovokovali, protože jim to prostě už dříve dělalo dobře a nyní to zkouší zase. Nebo prostě jsou rádi, že mě mají stále stejně zaškatulkovanou pod nějakou nálepkou, které se asi smějí, nebo si myslí, že jsem taková „nána“ stále. A ještě jak si myslí, že mě na to získají znovu a jak jim na to skočím a jak mě zas budou mít v hrsti, pro sebe a podle sebe a jak si ještě myslí, že stále se s nimi chci bavit, anebo také to, že stále je tak uznávám jako kdysi.

Nu hodně se spletli, znají sice mou minulost a to kým jsem byla, já se za nic nestydím, byla jsem taková a robila jsem chyby a leckdy bylo tou největší chybou to, že jsem některým lidem dávala víc šancí než si zasloužili.

A ano myslí si, že jsem stále stejná a ještě oprskle mi to tak podají a ještě si myslí, jak mi jako zalichotí, když mi poví, že vypadám stále stejně.

Vůbec, chi chi, to je jen aby se neřeklo, ale dvakrát upřímné to není.

Nejsem stejná, hodně jsem se změnila k lepší verzi sama sebe a díky Bohu za to, už bych nechtěla být tím co dříve. A taky proto je v tuto chvíli a v současnosti takové lidi odmítnu, anebo udělám něco, nebo zareaguji tak, jak nečekali a oni se pak nestačí divit, že ty triky nepomáhají. A začne jim to být divné a najednou div by se nepřetrhli o mou pozornost, že už to na mě nezabírá a já za nimi nepolezu, ale naopak si hledím svého života a vypadám spokojeně. A najednou jim to nedává smysl, že mi to nevadí to co oni dělají a že mi ani nevadí to co říkají a že mě to vlastně nevytočí, to je pro ně strááááášně divné. A já se tomu tak vnitřně směju, protože tohle je přesně ten důkaz toho, že nejsem tím kým jsem bývala a to že někdo zná mou minulosti a mé minulé já ještě neznamená, že zná mé současné já :-).

Ale ať si na to každý přijde sám vlastním krokem a poznáním, nemám s tím problém uvést do reality, aspoň se pousměji a budu mít dobrou náladu nad lidskou arogancí a domýšlivostí, jak si někdo dokáže myslet. Pak ztrapňují ti lidé akorát sami sebe.

Zdroj obrázku: #PRITOMNOST. insta-stalker.com [online]. [cit. 8.2.2019]. Dostupný na WWW: https://insta-stalker.com/tag/pritomnost/

O Sára Lhotáková

Jsem zrzavá slečinka trochu spisovatelka a trochu víc hudebnice, píšu a tvořím o čem chci.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *