Mýty o mé osobě druhá část

Navazuji a jdu dnes probrat další mýty o mé osobě, které se šíří mezi okolím a lidmi na internetu.

Hodně lidí si o mě myslí, že zvládnu fakt všechno a nic mě nerozhodí a že můžu dělat všechno na světě a že jsem v překladu takový superman a catwoman v jednom. Je to až tak smutné, že si to myslí skoro všichni, anebo mi aspoň dávají svým chováním takový dojem, že si to myslí. Samozřejmě nikomu do hlavy nevidím a ten, kdo o mě má upřímnou starost a věří v mou zranitelnost tak se tímto omlouvám a děkuji za tvé/vaše starosti a zájem o mě a že mě vidíte opravdu upřímně.

Však asi si to hodně lidí i tak myslí a nevím proč. Je tedy pravda, že se snažím vystupovat, chovat na internetu i v životě dospěle a to, že se nelituji, nestěžuji si a spíše lidem o sobě vyprávím. Nesnáším totiž plačky a fňukny a lidi, kteří si furt stěžují, tak právě tohle se snažím nedělat. Avšak asi je mé chování špatně pochopeno v druhý extrém, protože když se pak někomu svěřím, že třeba se na něco necítím, nebo nemám, nebo že se necítím psychicky či fyzicky dobře, tak se mi diví, proč to vlastně říkám a nevěří mi to. Anebo jednoduše mi řeknou „to bude dobrý, to se dá“ ale je to takové to neprocítěné, to co říkají automaticky. Víte, jakože prostě to plácne, ale nepřemýšlí nad tím, není v tom upřímná důvěra, víra, podpora, nic. Jen aby to ten člověk nemusel se mnou řešit a rozebírat. A leckdy i když se ten člověk obětuje a rozebírá to se mnou, tak mi to stejně řekne, že „to bude dobrý“. Nějak jsem i na tuhle větu vyloženě alergická, protože kdo co může vědět jak to dopadne kurňa a jestli to fakt bude dobrý? Nemůže to vědět, tak proč to říká. Když by v tom byla upřímná důvěra a víra tak ok, ráda si vyslechnu a velmi mě to nadchne a podpoří, to je něco jiného totiž a to mi hodně dá pozitivního do života. Avšak, když to jen tak někdo pleskne, protože mi moje starosti, problémy a obavy o sebe nevěří, tak to mi prostě vadí, když si myslí, že mě utře jenom tím, že „to bude dobrý“. Prostě takové lhostejné smáznutí. A docela mi mrzí kolik lidí se takto ke mně chová a myslí si o mě takové věci. Někdy si tak říkám, že když bych uprostřed ulice volala o pomoc, že umírám třeba, tak mi přijde, že by lidi ke mně přišli a řekli mi „ne neumíráš, to bude dobrý“ a odešli by dál si žít svoje životy. Tak nějak to cítím, že i kdybych fakt umírala, tak to nikdo řešit nebude, protože každý si o mě myslí, že jsem nesmrtelná a bůh ví cosi a nechápou nic do hloubky. Ani asi nechtějí, nebo si prostě věří tomuto mýtu.

A tento mýtus bych tu velmi ráda chtěla rozvířit, že opravdu to tak není. Vystupuji dospěle z toho důvodu, protože nechci působit zoufale, jako někdo kdo se neumí o sebe postarat, nebo někdo kdo si neustále stěžuje a je negativní. Avšak i přes to všechno jaký mám přístup a vystupování, stále jsem jen člověk a taky mám obavy, strachy, emoce, nějaké omezené lidské fyzické možnosti, zdraví fyzické i psychické a nějaké celkově možnosti v životě. Opravdu nesvedu všechno, co není v mých možnostech a opravdu všechno v mém životě „není dobrý“. Jsem člověk jako kdokoliv jiný z vás, to že se nechovám jako plačka a stěžovatel ze mě nedělá nic míň a ani nic víc silnějšího než kohokoliv jiného. Je fakt, že každý zvládneme rozdílné obtížnosti v životě, je to pravda  a nehádám se o tom. Avšak chci tím říct, že nejsem ten typ, co by zvládnul všechno v životě. Možná byste se i divili, co všechno nezvládnu, z čeho mám strach a co dělat prostě nechci a na co prostě mám názor, že není dobrý. Věřte, nevěřte je to tak. Možná spíše i mám o sobě mínění, že jsem takový slabší článek společnosti, který je rád že žije a může žít a nic velkolepého pro společnost, život mezi lidmi asi nedělá. A hodně málo toho fyzicky zvládnu. Psychicky těžko říct, to je otázka úhlu pohledu. Někdo řekne, že to s čím se psychicky vyrovnám já a co ustojím to on nikdy a někdo řekne, že řeší horší věci v životě, že to moje je lejno. Je to otázka úhlu pohledu v tomhle se nebudu hádat. Co se týče psychiky si připadám jako takový zlatý střed, leccos ustojím, ale rozhodně ne všechno, od toho jsou tu určitě jiné typy lidí a i starší lidé. A co se týče fyzičky tak to vím, že jsem slabý článek a čím dál tím víc slabší článek a vím, že zvládnu málo a bojím se, že to časem bude jen horší. Takže jsem ráda za to, jak žiju a jak to můžu mít v životě, lehce se děsím toho, že bych musela žít jinak a tvrději nebo náročnějším stylem, bojím se, že bych se jednoho dne nedokázala o sebe postarat a uživit se.

Takže asi tak to by bylo k tomuto mýtu, rozebrala jsem to trochu více, ale vážně si přeji, aby mě lidé přestali brát jako robota, který údajně zvládne všechno. Protože tomu tak není. Vystupuji sebevědomě a pozitivně to je pravda, protože se nechci litovat, avšak to neznamená, že je u mě v životě všechno v pohodě a že se usmívám u všeho co se mi děje v životě a taky to neznamená, že neřeším problémy v životě.

Zdroj obrázku: © COPYRIGHT 2000 – 2022. VŠECHNA PRÁVA VYHRAZENA.. https://www.moviezone.cz/ [online]. [cit. 22.4.2022]. Dostupný na WWW: https://www.moviezone.cz/keyword/Catwoman

O Sára Lhotáková

Jsem zrzavá slečinka trochu spisovatelka a trochu víc hudebnice, píšu a tvořím o čem chci.

1 komentar v Mýty o mé osobě druhá část

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *