Nedůvěra

Nedůvěra jako taková je absence důvěry, splynutí, pochopení, přiblížení se.

Nedůvěra je takový odstup, která vlastně nám dává otazníky do naší mysli ? ? ? ? ?

Jakoby si držíme odstup od toho co bychom rádi měli či si to užívali, poznali to, vychutnávali to, ale mysl nám nedovoluje si to dopřávat. Jako bychom žili v neustálém napětí, stresu a stavu nebezpečí. Nedůvěra pramení ze strachu. Ze strachu, že se něco stane, že se zraníme, že někdo zraní či podvede nás, že se stane něco špatného apod.

Nedůvěru vytváří naše mysl. Srdce nikoliv.

Mysl má zakódované naše zkušenosti a tudíž nám i následně může nadefinovat do hlavy nedůvěru, ať už k čemukoliv či k někomu.

Pokud to tak je mezi lidmi, tak vás to jistě zamrzí u srdce, když víte, že Vám někdo nevěří a že Vás i třeba podezírá, očekává od Vás to nejhorší, či si myslí, že jste naprostý blázen a nechce Vám uvěřit a nechce věřit tomu čemu Vy. Ano, zamrzí to, ale je to jeho volba. Není to Vaše chyba.

Kdysi jsem poznala jeden citát: To jestli my věříte, či nevěříte je čistě vaše volba.

Musím uznat, že to je pravda. Nemůžeme nikoho nutit, aby nám věřil, či nevěřil. Každý si z toho bez tak vezme to co chce.

Ať už žijete jakýkoliv život, jakkoliv pobuřující ,originální, zvláštní či specifický – nikdy se jej nevzdávejte jen proto, že vám někdo nevěří. Buďte šťastní tak jak jste a žijte nadále. Vždy budou ve vašem životě lidé, kteří půjdou s vámi, nebude jich sice moc, ale za to ti lidé budou s vámi a budou upřímní k vám. Nepotřebujete přeci zbytečnou zátěž.

Není vaše chyba, že Vám někdo či nikdo nevěří, to je čistě problém toho, kdo Vám nevěří.