Nemá cenu je řešit

Podívej na to, lidi, kteří se neumí vyjádřit, neumí si vážit času, neumí odpovídat, neumí se vlastně ani rozhodnout a projevit zájem. Vlastně záleží jim vůbec na tobě? Nemůžeš to vědět, protože nečteš myšlenky, viď? To nejde ani vědět. Ale upřímně podívej na jejich chování. Vážně tě baví jim neustále vycházet vstříc, usluhovat, psát první, zvát, jezdit za nimi, když z jejich tónu není vidno, že by se přetrhli aby tě viděli a že bys je zajímal? Uznej a zamysli se nad tím sám, nedokážu ti na tohle dát jasnou odpověď, tu víš jen ty sám za sebe.

Avšak podívej a protřiď si i za cenu toho, že ti zbyde jeden kamarád, blízký člověk, parťák, nebo partner v životě, který opravdu udělá to samé jako ty pro něj/ní. Koukni na to, jaké vztahy a přátelství si doposud vedl jenom ty sám a ti ostatní se vezli. Podívej na to, kdo si skutečně udělá čas na Tebe, když se to Tobě hodí, komu nestojíš ani za odepsání, odpověď, vyjádření, nebo kdo ti nedokáže ani vyslechnout, protože prostě nemá najednou čas, kdo tu skutečně pro Tebe je a kdo tě skutečně zná, že tě podrží zrovna když potřebuješ, kdo ti podá pomocnou ruku, když jsi v nejisté situaci, kdo ti skutečně podá pomoc a ani nemusíš říkat, protože ten člověk tě fakt tak dobře zná? Prostě narovinu, přestaň ze sebe dělat blbce a neusluhuj pořád jen těm rádoby kamarádům a rádoby známým, jen abys mohl říkat, kolik lidí znáš a s kolika lidmi se bavíš, na co? Není to opravdové, jen na chvíli, na doby kdy se ti daří a vše je ok, ale až se ti dařit přestane, kdo tu pro tebe bude? Bojíš se možná samoty, fajn, chápu to, kdo ne? Však, až se ti někdy přestane dařit a přijdou problémy, tak se tomu nevyhneš, když tihle rádoby známí a kamarádi najednou nebudou mít čas a bude jim zatěžko přijet, nebo vidět tě i kdyby na 10 minut, nebo zvednout telefon, odepsat na sms zprávu, nebo ti třeba nějak vyhovět, abyste se viděli a vyjdou ti vstříc, i když to zrovna pro ně není komfortní.

Nebyl si to náhodou celou tu dobu ty, kdo tu vycházel vstříc i když ti to nebylo pohodlné a komfortní? A oni všichni měli tu pohodu a komfort, proto jediné co k tvému přátelství bylo zapotřebí bylo jen jejich souhlas a ještě vynucený, když se milostivě uráčili ozvat? Zamysli se, zda takové kontakty potřebuješ a zda nejsi takhle víc sám, než raději s pár lidmi, kteří ti opravdu naslouchají a opravdu je zajímáš.

Vážně zamysli se, komu jen ucpeš hubu tím, že řekneš, že toho máš moc, moc práce, moc starostí a že čas budeš mít později a ten člověk ti nenapíše a možná se ozve, až za delší dobu. A komu tímhle hubu neucpeš a ten člověk se bude ptát, jak ti může pomoc, co se děje a případně ti dá i radu co s tím, kdo ti nedá pokoj, koho tím prostě neuchlácholíš a ten člověk vezme telefon a vyslechne si tě, aby věděl co se děje?

Tohle je ten rozdíl a nemá smysl fňukat nad tím, že je někdo rádoby kamarád a přijdeš o něj/ní, protože celou tu dobu si to táhnul sám, ty si neztratil nic, ulehčil sis, to on/a ztratil, protože jiný/á mu to takhle jednoduše nedá, nebo kdo ví, to už ti může být jedno. A proto je lepší takové lidi fakt vypustit a nerozčilovat se nad tím co udělali blbě a co neudělali, život jde dál, vypustit je a nechat je napospas jejich životu, ať se snaží sami. Netrap se tím, nečekej na odpovědi, nečekej, že zavolá a ozve se, nečekej na nic a nikoho z těhle rádoby lidí, posuň se dál a radši zaměř pozornost na toho, kdo skutečně naslouchá a koho skutečně zajímáš a těm lidem se věnuj, myslím si, že pocítíš tu úlevu, když to celé přátelství nebo vztah nemusíš táhnout sám, ale že na to právě nejsi sám.

Zdroj obrázku: © 2019 ESTRÁNKY.CZ. postmortalblog.estranky.cz [online]. [cit. 24.9.2021]. Dostupný na WWW: https://postmortalblog.estranky.cz/fotoalbum/jine/best/umeni_zit.jpg.html