Nepraktičnost

Hojně na internetu se dočítám citáty a takové ty dobré rady míněné na to, jak je prima být nepraktický v dnešním materiálním světě a o tom, jak by si lidé měli hledět své nepraktičnosti a nepraktičnosti svých plánů a přání.

Ok, já uznávám to, že z hlediska přání a cílů nemusí být člověk praktický a nemusí nutně si přát jen to, na co „selským rozumným okem“ má – peníze, povahu, možnosti, příležitosti a já nevím co ještě.

Jsem také toho názoru, že z hlediska přání co od života chtít a mít by se neměly klást nějaká omezení. Ačkoliv se někde můžete dočíst, že si máte přát jen to, co je pro Vás reálné. Tak jsem toho názoru, že může být naprosto vše reálné, pokud to člověk si přeje, může si to zrealizovat a to po čem jeho duše touží může být reálné. Vše se zhmotňuje a hlavně myšlenky, přání a obavy se zhmotňují do života. Myslím si, že v tomto ohledu se může splnit absolutně všechno, co si člověk přeje, pokud to umí se zákonem přitažlivosti a ví, jak to všechno funguje tak může pomocí myšlenky leccos.

Avšak to s čím nemohu souhlasit a neuznávám to upřednostňování nepraktičnosti v dnešním světě, nebo v životě obecně. Nesouhlasím s tím, že být nepraktický je nějak IN, nebo dokonce moderní, žádané a nějak výjimečné. Promiňte mi, ale k čemu bude člověk, který bude tedy absolutně nepraktický podle tohoto módu, ale v životě ho nikde nevezmou do práce, nebude schopný se o sebe postarat, nebude moci vyjít se svými příjmy finančními a nebude schopný si poradit v životě, na cestě, ve vztahu a já nevím kde všude. K čemu to všechno bude? Takový člověk upřímně řečeno bude mezi lidmi takový „trouba“, který sice je moderní, ale do života nepoužitelný a nebude umět v tomto světě žít.

A upřímně na rovinu takový člověk je na obtíž, nebo je to hra o nervy a trpělivost, jelikož toho člověka máte jak kotvu u sebe a stále musíte ho všude vodit, vše mu říkat, kam ho postavíte tam ho máte, prostě ten člověk je absolutně nesamostatný a neumí sám se sebou žít, aspoň tak to na mě vždy působilo. Dále takový člověk se všude ztratí a svou neomaleností a nepraktickým uvažování si snadno něco poškodí, porouchá, zničí, jelikož nechce přemýšlet prakticky, nechce si zjednodušit to co robí, nechce o tom ani přemýšlet jak to dělat líp, asi má za to, že tak jak to dělá tak je to nejlepší způsob a to i za předpokladu, že to nikdy nerobil a že s tím nemá žádnou zkušenost.

Takový člověk v práci to je pohroma, vše po něm musíte kontrolovat, leckdy robit práci za něj a leckdy se připomínat s tím, co má udělat, nebo o co ho poprosíte.

Řešit naléhavé nebo nečekané problémy to fakt po něm raději nechtít, nebo je ještě víc zkomplikuje a ještě se bude možná cítit dotčeně, proč se to vlastně pokazilo.

Ve vztahu je takový člověk absolutně nepoužitelný, neví co je slušné a co ne a když už ví nějaké něžné a gentlemanské/dámské tipy a triky jak oslnit tak je svou nepraktičností akorát zkazí a zkomplikuje. Takže je to víc trapné, než kladné gesto, které to původně mělo být.

Takovému člověku musíte říkat, co má robit, co je dobré a co ne. Veškeré problémy mu musíte poradit co a jak, když se mu něco stane, musíte to být Vy kdo mu přijde pomoci, nebo bude mu na telefonu s tím, aby ho jen uklidnil, nebo dal rovnou řešení, co má robit. Prostě pokud s takovým člověkem jste je potřeba myslet jak za sebe tak i za něj/ní. Když to sdělím nepatřičně tak ho máte tak trochu jako svoje dítě o které se staráte.

Má to výhodu v tom, že si vše organizujete dle sebe a můžete se plně realizovat a cítit se skvěle, že Vy jste to zařídili, vymysleli a že jste schopní. Avšak po čase Vás to může taky začít mrzet, že se snažíte jen Vy a ten druhý se na Vaší snaze veze, že tam není souhra a ta spolupráce.

V přátelství to se možná budu trochu opakovat, ale za toho člověka též musíte přemýšlet. Vy vymýšlíte co a jak a Vy organizujete, setkání, výlet, cokoliv a vlastně i tu náplň co budete robit. I počasí jaké bude a kam půjdete, všechno Vy. Kor když se setkáváte na místě, kde to ani jeden moc dobře neznáte, tak se připravte na to, že to budete Vy, kdo bude určovat kam se půjde, protože kdybyste nechali navigovat nepraktika tak se ztratíte a je tomu tak prostě a ještě Vám možná bude tvrdit, že ví kam jde s přehledem.

Nepraktik jako člověk mi z mého úhlu pohledu přijde a i dle mých zkušeností jako člověk bez zkušeností se životem, ale to by ani tak nevadilo pokud by byl učenlivý a chtěl to vše poznat a vědět, ale spíše jako člověk, který nevnímá ten život, nechce se ani učit a nechce ani být lepší a mít s leckterými věcmi a situacemi v životě zkušenost, prostě nechce. Asi má svůj svět, nebo je tak trochu uzavřený do sebe, že nepřijímá žádné vnější podněty k tomu, aby na sobě máknul. Netuším, do hlavy nikomu nevidím.

Avšak časem mě osobně začíná na těchto lidech rozčilovat to, že jim všechno musíte říkat a kontrolovat, si pak já osobně připadám jak něčí matka, nebo jak kontrolor. A když to děláte takhle stále tak si tak fakt připadáte. A mrzí Vás to, jelikož si říkáte „Jak to může dopustit, to si svých věcí neváží, nebo to je tak zabedněnej?“ Nejhorší na tom je to, že takový člověk se právě nechce ptát, nechce se to učit a není flexibilní, je to takový strom, kterého někam zasadíte a tam prostě bude, jen trochu povyroste to je všechno, ale jinak ve stejné poloze.

Občas mě to jako člověka rozčiluje, jelikož si pak připadám zle fakt jak někdo, kdo neustále někoho otravuje s tím, co by jak měl dělat, či nedělat. Ale když se s tím člověkem bavíte, kamarádíte, máte vztah tak prostě Vás to tak trochu podněcuje k tomu to robit, jelikož se Vás to sice trochu, ale přeci jenom týká taky a Vy víte, že takhle neprakticky si nevážit svých věcí, uvažovat, rozhazovat, hazardovat, nebo prostě dělat to tak, že to člověk ještě víc pohnojí tak to pardon, ale to si Vy jako člověk uvažující nedovolíte.

Není to nějako povyšování, nebo hanobení nepraktických lidí, jen tím chci říct, že ta nepraktičnost se strašně přeceňuje a po-zapomíná se, jak taková nepraktičnost vypadá v reálném životě mezi lidmi na vlastní kůži.

A co Vy si myslíte o tématu? Jaký na to máte názor?

Zdroj obrázku: LANDSMAN, Dominik. G.cz [online]. [cit. 12.10.2018]. Dostupný na WWW: https://g.cz/6-indicii-podle-kterych-poznate-ze-jste-hloupi/

O Sára Lhotáková

Jsem nezávislá autorka projevující svobodné názory bez cenzury.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *