Poučovat mě o tom o čem vím

Tak to je fakt bizár na zasmání. Nejvíc, bavíš se s člověkem, který o daném tématu nic moc neví, možná tak laické informace. Dejme tomu o cestování, ať jsme trochu konkrétnější. A ty si cestoval, co to má v sobě a miluje cestování a leccos procestoval. A bavíte se a bavíte a pak dojde na chvíli, kdy byste vy mohli poučit a zaučit, ale ne neuděláte protože z toho člověka nechcete schválně a vědomě dělat žáčka a blbce. Jenže vaše dobrota se rázem obrátí špatným směrem. Ten dotyčný, který o tom nic neví, vás o tom začne poučovat, asi jako že vy to nevíte…

Tak jako, to si pak klepete na čelo, kde bere takové sebevědomí a to vědomí, že vy to nevíte, když vás zná a ví moc dobře, že cestujete rádi a baví vás to. A na tom místě o kterém konkrétně mluví tak jste tam byli nesčetněkrát a on/ona vás to říká, jako kdybyste v životě nevystrčili ven hlavu. Nu to je bizár. V tu chvíli nevím zda se mi má otvírat nůž v kapse, anebo se chechtat nad tou vypatlaností. Ale jak se znám, tak se chechtám nad tou vypatlaností a brečím smíchy. Protože to ani jinak nejde.

Tak to nechám vykecat z podoby, ať si mektá co chce. A pak tomu člověku jen řeknu takovou znaleckou poznámku, že až tam pojede, tak ať se nezapomene podívat na to a to – na nějakou konkrétní scenérii. A rázem utnuto, neví co na to říct, zaraženost a já se směju vnitřně dál.

Protože když bych byla takový tydýt a nevěděla a byla za toho blbce, který v životě nevystrčil hlavu ven, tak bych to přeci nemohla vědět, ne? Ať se zamyslí a chytne za nos.

A já se dosměju a budu dělat, jakože se to nestalo. Jen si to tady pro vás odložím, abyste viděli a dočetli se, jak občas lidská vypatlanost dosahuje mezí. A jsem ráda sama za sebe, že se dokážu témto věcem zasmát, dříve bych si to brala osobně a trápilo mě to, ale nyní si neberu servítky a dokážu si přiznat a uznat, že je to ptákárna a dokážu to i říct někomu dalšímu, co se mi přihodilo za důkaz lidské hlouposti, aby se pobavili i jiní. Třeba se to roznese dál a dotyčný se chytne za nos, anebo se chytne za nos po mé konkrétní a znalecké poznámce. A když ani tak ne, tak mám aspoň dobrý pocit, že jsem se nezachovala jak poslušná služka, která vše odkýve, ale použila své zkušenosti a znalosti dobrým směrem a nenechala si to jen tak líbit.

Takže tak, co mohu k tomu říct, nenechávejte si líbit věci, které se vám nelíbí a dovolte si svobodně říct o někom, že je to prostě blbec a že s vámi jedná špatně. Dovolte si to přiznat a i to někomu říct, uleví se vám a je to taky součást osobního rozvoje. Nelze vždy mluvit o někom jen pozitivně, když ty pozitivní činy nečiní.

Zdroj obrázku: © 2021 MIROSLAV ŠUPLER. eshop.unipar.cz [online]. [cit. 22.12.2021]. Dostupný na WWW: https://eshop.unipar.cz/cz/vysmaty-smajlik-emoji-smiley-laugh-45×20