Pověst a odsuzování, vždy pouze má za účelem vás morálně shodit či naopak povýšit nad ostatní. Ale proč?
Je to jen hra mezi lidmi. Lidé se denně perou o dobré postavení, pověst a odsuzují druhé navzájem, ať už kvůli sobě či jen z principu. Stále se to děje. Ale má tohle smysl?
Samozřejmě, že nemá. Každý jsme individuální a každý máme o trochu jiné potřeby a přání než ti ostatní.
Nemůžeme odsuzovat nikoho, protože nevíme, jak se do té situace dostal či jaké měl tenkrát možnosti. Jelikož jsme nežili v jeho botách.
Ať už kdokoliv z vás je v jakékoliv situaci, či žije jinak a různě pobuřující život, nikdy se nesnižujte k tomu, abyste si něco vyčítali či vůči ostatním se podřizovali.
Je to totiž stále jen Váš život a ti co Vás soudí obvykle pro Váš život nejsou nijak zvláště důležití. A i kdyby Vás odsoudili vlastní rodiče či ti nejbližší, více jim o tom neříkejte a žijte dál svůj život. Na svůj život máte právo a zasloužíte si být šťastní.
Vím o čem mluvím, celý život jsem bojovala s tím starým přesvědčením, aby mě lidé nepomlouvali. Až když Vás lidé skutečně pomluví, pochopíte a uvědomíte si, že vždy je v tom závist a že je to jen jejich problém, to že se těm lidem na vás něco nelíbí. Není to Váš problém.
Vy se nepotřebujete nikomu zavděčit a ani se omlouvat za to, že žijete tak jak žijete. Buďte sami sebou a žijte si šťastně. 🙂
S láskou přeje SML ♥