Pozitivně

Když si vzpomenete na nějakou krušnou etapu z Vašeho života, která byla po čas toho, když jste to vše prožívali, tak byla a zdála se nekonečná, zdlouhavá, beznadějná, bez-vyhlídková, úmorná, zdrcující, ponižující a prostě tak nějak celkově v tu chvíli Vás vše bolelo na srdíčku, na duši a připadali jste si jako někdo méně než ostatní, nebo jste se už jen styděli za to, jak jste žili a že jste neschopní se o sebe postarat a tak. Ano, znám moc dobře ten pocit.

Ten pocit, že kdykoliv si vzpomenete na svůj život, začnete na to myslet a myslet na to všechno, co Vás ve svém životě trápí a co je zlé tak Vás to bolí, bolí Vás to na hrudi, na srdíčku a je Vám do breku z toho jak to cítíte. Fakt vše mizerné a tak nějak to ve Vás degraduje všechny zbytky pocitu štěstí a spokojenosti. Když to dlouhodobě na sobě pociťujete tak to ve Vás degraduje tak nějak všechno a Vy si začnete připadat, že z kopy veselého člověka, kterým jste byli už nic moc nepozbylo. Začnete pochybovat sami o sobě, zda jste se nezměnili a pokud jste se změnili tak jedině k horšímu.

Však po takovém přemýšlení o pochybnostech sám nad sebou se člověk nikam neposune. Akorát si degradujete to poslední krásné, co v sobě máte.

Však leckdy je to všechno jen tím, jak je člověk dlouhodobě vystaven něčemu špatného a negativnímu a celé té situaci a to ho tak sráží a degraduje, leckdy pomůže to, když člověk prostě vyřeší tu svou situaci, nebo změní přístup ve své hlavě.

Ono není moc dobré neustále přemýšlet nad tím, co Vás na Vašem životě štve a co Vás trápí, to byste mohli plakat stále a vím o čem mluvím.

Když byste se stále litovali sami v sobě a ani to třeba nikomu neříkali, nebo říkali a litovali se, tak vlastně na chvíli se Vám jednorázově uleví, ale dlouhodobě to bude stále stát za nic.

Je skvělé si i přesto všechno čím člověk prochází si najít chvilenku, kdy se bude věnovat přemýšlení nad tím jak svou situaci vyřešit, anebo ji rovnou řešit. Pokud to řešení nemá tak si každý den najít chvilenku na to, že se bude věnovat sám sobě a zapracuje na svém přístupu tak, aby se s tím naučil žít a přijmout to.

Ve své podstatě vše je v hlavě a pokud i to zlé dovedete přijmout jako něco pozitivního tak se posunete mílovým krokem dál do světlé budoucnosti ve které můžete být šťastní a být zas ta veselá kopa, jako jste bývali.

Pokud stále, když pomyslíte na to zlé co jste prožívali a prožíváte Vás dovede rozesmutnit, rozbrečet, naštvat, či prostě ve Vás vyvolat nějaké emoce tak je to ještě ve fázi, kdy s tím nejste smíření a je potřeba tu celou událost hodit do neutrality. Nejlépe tak, že celé ty vzpomínky a emoce vyvážíte pozitivem, tak to hodíte do neutrality a můžete s klidem žít dál v tom, že Vás to nebude strašit v budoucnu, jako strašák, kterého byste si ještě v nějaké formě neustále přitahovali do života a děsilo Vás to.

Nejlepší je to všechno vzít jako velkou lekci života na které jste si nabančili a hodně. Bohužel jste si nalítli a to hodně, avšak hodně Vás to naučili, i když to bolelo sec-mazec pár měsíců i let, ano bolelo, cítíte to možná ještě teď jako trpkou slanou ránu a jizvu, která se dlouho hojí. Ano, vím jaký to je a přesně tohle když cítíte tak to je přesně ta bolest na kterou nikdy v životě už nezapomenete a věřím, že už nikdy takhle nenalítnete – znovu ve stejné věci a záležitosti.

To je přesně ten druh lekce a bolesti, který se musí stát, aby Vás naučil, zlomil ve Vás něco, abyste se přelomili do úžasné polohy a nadhledu do života. Má Vám to ukázat něco nového, naučit Vás to být silnější a nebát se ran, protože ty se zahojí časem.

Učí Vás to stát plně nohama na zemi a za svým, být neústupný ve svých pocitech, v tom, že Vy jste ten správný, ten co to cítí dobře a správně, ten co cítí tu lásku, emoce a vše dobré. Ten, kdo bojoval za správnou věc a dělal to, co považoval za nejlepší.

Přesně tak, to jste Vy, ten kdo cítil, miloval a jednal tak jak uznal za nejsprávnější nikoliv pro svůj prospěch, ale pro prospěch někoho koho měl hodně rád, to že se to obrátilo ve zlém není chyba Vaše, ale chyba toho kdo tu Vaši lásku, ochotu a vstřícnost odmítl. Ten člověk Vám ukázal to, že s ním to prostě nepůjde, ale půjde to s někým jiným. Dal Vám najevo, že Vaši ochotu a lásku nechce přijímat, jelikož chce něco jiného a tím pádem ji ani nedokáže tak ocenit tak, jak byste zasluhovali. Mluví jiným jazykem lásky a to je ono. Není dobré to ani zazlívat, každý mluvíme jiným jazykem lásky a každý lásku vidíme v něčem jiném.

Avšak je dobré si tímto vším uvědomit, že to byla lekce pro Vás a Vaši sebehodnotu a sebevědomí, abyste si vážili sami sebe a nezapomínali na to, že nejste na to všechno sami. To, že tohle bylo něco co Vás tak pokořilo, to že Vás ten člověk ponížil a sundal, ok, stalo se. Ale Vy jste se zvedli a znovu zažehli v sobě ten obří plamen lásky, emocí, radosti a štěstí a znovu jste povstali z popela. To jste Vy kdo znovu povstal a je ještě krásnější, úspěšnější, silnější, odolnější, milejší, moudřejší a nádhernější jako člověk v celé své podobě.

Vy jste se posunuli a hodně to ve Vás zlomilo. Avšak jste toho názoru po zkušenostech, že leckdy je potřeba aby nás něco, nebo někdo zlomil, vidíme pak život z jiné perspektivy a dá nám to hodně. Jsme prostě tak trochu v jiném světle a vše je jiné a hezčí. Je to dobře, že nás některé okolnosti a lidé lámou, jsme pak lepší, učí nás to a posouvá dál. A já za to děkuji.

Ten, kdo Vám tohle dělal, nebo lidé, kteří Vás sráželi a neuměli si Vás vážit, ti jsou stále na místě tam kde byli. Udělali pro Vás dobrý skutek v tom, že Vás takhle posunuli vpřed, sice krutým a bolestným způsobem, ale díky nim jste takhle prozřenější a moudřejší. Není třeba jim přát nic zlého, nechte je neutrálně, nechte je žít bez přání a bez kleteb, ať si žijí tak, jak si ten život urobí. Nechte je prostě žít.

A Vy si žijte mnohem lépe než kdysi, jste ponaučenější a moudřejší, vše to byla jen lekce, která díky Bohu, Vesmíru a andělům skončila a abyste se už nemuseli trápit tím, jak zlé to bylo a nosit si v sobě do budoucna strašáky s tím, že jak co bude a jak Vás to poznamenalo tak bude lepší si z toho vzít to pozitivní to co Vás udělalo lepší verzí sebe sama.

Myslím si, že za to všechno to stálo. A možná díky tomu utrpení a tomu zlému jste se dostali do nové situace a vyřešili jste si to po svém tak, že jste rádi, že jste jinde než jste byli ať už fyzicky, nebo metaforicky řečeno.

Vím, jaké to je žít s bolestí, která sice už zdánlivě v životě skončila, ale Vás to pálí na hrudi a bolí na srdci stále a vím jaké to je žít s vědomím toho, že nevíte zda s tím vědomím dokážete žít dál. Vím to moc dobře. Bolí prostě v tu chvíli všechno i pohled na něco krásného co Vás dříve těšilo.

Ale tohle všechno je jen proces a dostanete se dík němu k něčemu hezčímu a lepšímu v životě. Hlavně vytrvejte. Jak se říkáte, že když se prochází peklem tak se nemá zastavovat, tak to samé radím i já. Procházejte dál, nezastavujte se a jděte, jděte a jděte.

 

Zdroj obrázku: WIKIHOW. Wikihow.com [online]. [cit. 19.10.2018]. Dostupný na WWW: https://www.wikihow.cz/Jak-si-vybudovat-pozitivn%C3%AD-p%C5%99%C3%ADstup

O Sára Lhotáková

Jsem nezávislá autorka projevující svobodné názory bez cenzury.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *