Přetížení

Pocit, když se vše na vás kupí, kdy máte příliš myšlenek, příliš tužeb, příliš mixovaných emocí. Všeho je příliš.

Už to není ta sladká hojnost ve které se tak rádi vznášíme a užíváme si ji, už je to spíše hojné břemeno, které dopadá na naše ramena a my pociťujeme nedostatek sil to zvládnout. Saje náš to psychicky, fyzicky a naše srdce chce v tu chvíli jediné – klid, lásku a pochopení.

Naše srdce v tu chvíli křičí a chce aspoň na chvíli se dostat do klidu a pryč od toho všeho, co se děje.

Jak můžeme být vyrovnaní a dělat správná rozhodnutí, když se na nás „valí“ halda myšlenek, povinností, starostí a závazků? Jak můžeme zdravě fungovat, když je na nás kladem nátlak.?

Osobně, vždy když je na mě kladen nátlak, tak spíše chybuji a o to víc spíše nic neudělám. Nemám totiž ráda, když něco musím udělat hned, nebo když po mě někdo něco chce a hned.

Já to ráda udělám, ale vyžaduji slušné jednání a lidský empatičtější přístup. Toť vše.

Stres a nátlak občas zažíváme asi každý, že? Kdo to nezná by jedině musel žít někde asociován. Bohužel i stres patří k lidskému životu v podmínkách ve kterých žije průměrný člověk.

Každý na stres reaguje jinak.

Avšak dám Vám radu – nikdy se stresem nenechte ovládat. Vždy se na něj dívejte s nadhledem a s odstupem, dokud to jde.

Nic v životě nemusíte – jen umřít musíte :). Nejste zodpovědní za něčí život. Každý je totiž zodpovědný sám za sebe.

Nemusíte spasit všechny lidi, kteří Vás žádají o pomoc – nemusíte, nejste přeci spasitel a matka Tereza. Je jen na vás volba komu pomůžete a komu nikoliv. Vybírejte si lidi, kterým pomůžete, jinak se z toho zhroutíte, vysaje vás to a vy nebudete moci dál.

Myslete na to, když přijde období, kdy bude na vás kladem vyšší požadavek, nátlak, nárok, myslete na to a myslete především sami na sebe. Nezaprodejte své srdce a tělo stresu. Stres pak odejde a vy byste se cítili prázdní a nemilovaní. Nevstupujte do toho kolotoče nešťastného a ustaraného života. Máte na Víc 🙂 ♥