Proč je skvělé být autentický?

Autenticita, výborné synonymum je k tomu opravdovost, ryzost, hodnověrnost. Pro lepší pochopení.

Autenticita, to co lidem doporučuji, radím, k čemu je vedu. To je to, co si myslím, že je na lidech to krásné, když jsou sami sebou a jsou opravdoví. Bez masek, bez dvojích tváří, bez pochybných informací, bez nedůvěryhodnosti. Bez všech těchto nesmyslů, které akorát oblbují lidské vnímání a oblbuje to ostatní lidi.

Jak, kdo těm maskám věří, to je na uvážení každého, zda to prokoukne, anebo ne, nebo až časem. To ponechám na svobodné vůli každého.

Když někdo není autentický, tak to musí mít docela těžké a zbytečně složité a dělá si to jen sám a svým rozhodnutím, svou myslí a možná nějakými svými komplexy, nebo svou vypočítavostí.

Ok, beru když někdo úmyslně klame lidi z toho důvodu, aby z toho měl nějaký svůj prospěch a je to již předem promakaný tah, ok chápu že to má promakané ten člověk a ví do čeho jde a co to obnáší. Neschvaluji to, ale dokážu to pochopit.

Avšak člověk, který není autentický a stále si na něco hraje a ani ne tak ze svého prospěchu jako spíše z vlastního komplexu, to musí být „podívaná“. Ono tohle není až tak výjimečné, tohle je myslím si že je hodně časté a má to hodně lidí, že by se i člověk divil, kdo všechno.

To si myslím, že musí být docela stres takhle žít, pořád si na něco hrát, přetvařovat se, dělat ze sebe co člověk není, u každého si pamatovat, co řekl. Když náhodou potká někoho před kým hraje tvář tak i když nemá člověk náladu. tak se zas přepíná na tu svou pózu, jen aby to jakože vypadalo, ale uvnitř asi běsní stresem, ale jen aby to nevypadalo veřejně tak to radši v sobě přepne na tu tvář.

No jako nechtěla bych to, musí to být zbytečná zátěž bez které se v životě obejdu. Jen si tak představuji, že to musí být břemeno, které bych nechtěla nést. Hlavně tím člověk klame lidi s myšlenkou toho, že ty lidi jsou asi tak blbý, že na to nikdy nepřijdou. Ale je pravda, že pokud lidi jsou chytří a dostanou se tomu člověku pod kůži tak tu neautenticitu odhalí a tudíž přijdou, že je to všechno jen póza a že autenticita je úplně někde jinde skrytá bůh ví kde hluboko.

No nic, ti nejbližší, nebo nejbystřejší na to stejně přijdou. Jsou i tací lidé, kteří mají tak dobrou intuici, že to poznají z pouhé pár minutové konverzace, že se někdo jen chová a jen tváří, ale autentický není.

Abych se dostala k původnímu tématu tak proč je skvělé být autentický?

To nejhlavnější je to, že můžete být sami sebou a nemusíte se stále přepínat na nějaké další tváře, nebo pózy, prostě jste sami sebou a jste v klidu, protože se nemusíte stále něčeho bát. Nemusíte se bát odhalení, protože tací jste.

Když se někdo ve Vás zklame, samozřejmě stát se to může, ale stane se to dřív a tolik to nemusí ublížit tomu člověku, mnohem víc ublíží když to prozření do reality jaký ten člověk je prozřete po dlouhé době, kdy ta maska opadne, to bolí mnohem víc.

Nemusíte si pamatovat co jste komu řekli, protože to, co řeknete je pravda a máte tak klidnější pocit na duši.

Nemusíte se stále před někým vytahovat, nebo dělat se lepší, prostě jste sami sebou a znáte své přednosti i slabiny, víte kde si to můžete dovolit a v čem ne. To též přináší větší vnitřní klid.

Nemusíte žít dvojí život, jelikož takhle máte jeden život, který žijete a naplníte si ho čím chcete. Větší jednoduchost sami v sobě, ve svých pocitech, větší klid sám v sobě a hlavně klidné spaní s čistým svědomím.

Žijete to, co říkáte a nemusíte se bát o svou důvěryhodnost. Kdo Vám věří, tak to vidí a nemusíte mu nic dokazovat a kdo Vám nevěří, tak Vám věřit ani nebude když nechce, i to je v pořádku.

Nemusíte nikoho násilně přesvědčovat, aby Vám věřil, stačí Vám jen to, že budete a budete dělat to co říkáte. Nemusíte nikomu násilně vysvětlovat, proč máte své komplexy, nebo proč tohle děláte. Tomuto se vyhnete úplně.

Koneckonců máte mnohem větší klid a pořádek v životě, ve svých vztazích k lidem a sami k sobě. Jste tím, kým se prezentujete a cítíte mnohem lepší seberealizaci. Nevím jak u jiných lidí, ale já sama za sebe mohu říct, když je člověk autentický tak i sám sebe lépe přijímá tak, jak je a tím pádem odpadá takový ten věčný vnitřní souboj.

Každopádně v autenticitě shledávám klady a víc kladů než v nějakém obelhávání, nebo přetvařování se. Je to až leckdy trapný, jak se někdy lidi za sebe stydí a snaží se dělat něco, co nejsou. Já když to poznám po pár chvílích tak se někdy musím až pousmívat, jak je to komické. Jak se ty lidi úplně usilovně snaží, přitom je to průhledné jako záclona.

Ať si každý dělá co chce a rozhodne se pro co chce. Nikomu to neberu, ale to že lidi nejsou sami sebou a mají stále nějaké vnitřní problémy, které jim bráním v tom žít tak jak by si přáli, to už vážně nedávám a nechápu. Stačí přitom tak málo, člověk by i pomohl, vysvětlil, pobavil se o tom, ale přicházím k tomu, že tací lidé ani pomoci nechtějí a dál se v těch svých přetvářkách plácají dál. A to mě pardon fakt netankuje.

Zdroj obrázku: ELINOR SELEA. Rezonance [online]. [cit. 6.12.2019]. Dostupný na WWW: https://www.jogin.cz/penize-a-duchovno/strana-2/

O Sára Lhotáková

Jsem nezávislá autorka projevující svobodné názory bez cenzury.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *