Proč je tak důležité chránit své soukromí?

Proč je tak důležité vědět kdy je třeba si chránit sám sebe a své soukromí? Svou intimitu, své tajnosti, své zázemí, svůj svět a svůj život?

Ano, je to důležité, když chráníte sami sebe, udržujete tak svůj svět a život tak jak jej chcete a střežíte se jako klenot, aby Vás někdo nezneužil, či Vám život nepřevrátil směrem, kterým nechcete. Je to taková sebeobrana před okolím, aby Vám někdo ten Váš život nenarušil jakkoliv.

Osobně jsem si nikdy nevážila svého soukromí, ono to tak dle mých skutků a činů v životě vypadá. Nevážila jsem si toho, jak moc důležité soukromí pro život je.

Když si nevážíte svého soukromí a nevíte, jak moc cenné je, necháváte zajít lidi příliš daleko, příliš si je pouštíte k tělu a nevíte co už stačí či ne. Když někdo překročí Váš nevědomý práh, pocítíte to, ale nic s tím neděláte. Buď si zvyknete, anebo Vás to vnitřně žere a rozčilujete se. Avšak nevíte proč se rozčilujete a proč Vám to vadí – vždyť přeci ten člověk to s vámi myslí dobře, nechce vám ublížit, neudělal by nic co by vás bolelo, nenarušil by váš život negativně, ne ne vůbec nic takového by neudělal. Nu neudělal by to a třeba by ho to vůbec nenapadlo, pokud byste hned ze začátku vytyčili svou hranici a nenechali ho zajít tak daleko. Neukázali byste mu tak možnost Vás zneužít a možnost zasáhnout Vám do života trochu nepříjemným způsobem. Protože ten člověk Vám sice naruší život, Vaše soukromí, něco může vynést na veřejnost, něco může zneužít ve svůj prospěch a něco může použít proti Vám.

Vždy když si někoho připustíte blíže je tu riziko. Já jsem to riziko dříve nikdy tak zřetelně neviděla tak jako jej vidím teď.

Až nyní vidím, jak je soukromí důležité a jak moc by měl být člověk opatrný komu co říká, koho si pozve domů, koho si pozve do svého duševního světa, komu svěří své problémy. Lehce se dá vše zneužít.

Neříkám, že je ideální být uzavřený člověk, to rozhodně ne. Podporuji a  budu podporovat v lidech otevřenost a sdílnost, však také podporuji opatrnost. Jak se říká a jak jsem na toto přísloví nesčetněkrát dojela – „Důvěřuj, ale prověřuj.“.

Leckdy má člověk pocit, že sám ze sebe dělá jen hlupáka a že s ním lidé jen zametají. Vyzvou člověka ven a jen tahají informace, které zanedlouho vykládají jinde, na jiném písečku a baví se na Vaše jméno a Vaši vizitku. Nechutné, ale bohužel se to děje.

Možná o sobě moc prozrazuji, možná jsem moc otevřená, ale jsem zvyklá mluvit pravdu a když se mě někdo na něco zeptá tak odpovídat. Nerada pak slýchávám větu typu – Ty jsi tichý člověk, nic neříkáš.

Ne, už tohle opravdu nechci slyšet, lekce základní školy v mládí mi tuhle větu přesytilo až až.

Člověk by měl být otevřený, ale jen do jisté míry a skutečně diskrétní informace sdělovat jen těm nejbližším lidem a i tak být opatrný, jelikož nikdy nevíte, kdo se může ukázat v pravém světle a kdy může udělat obrat proti Vám. Nikdy nevíte, proto opatrnosti a ochraně Vaší osobnosti a Vaší intimity zdar!

Nenechte se zneužívat jen kvůli závistivcům, kteří na Vás nikdy nebudou mít a můžou si tak maximálně mastit ruce, trhat uši a kousat nehty závistí jen proto, že nejsou jako Vy. Protože mají tak nudný život, že musí parazitovat na informace o jiných lidech.

Chraňte svou čest, hrdost a soukromí, ale neuzavírejte se úplně ♥.

Zdroj obrázku: SPACEGRIM. fotoparta.cz [online]. [cit. 19.8.2015]. Dostupný na WWW: http://www.fotoparta.cz/foto/37520/