Proč jsou vlastně úchylní lidé úchylní?

Již jsem rozebírala, kdo jsou to úchylní lidé

A nehodlám je nijak ani omlouvat, či na ně měnit názor.

Prostě jsou tací lidé, byli a nejspíše i nadále budou.
Nesčetněkrát jsem nad touto problematikou přemýšlela. Nesčetněkrát jsem i musela tuto problematiku řešit, jelikož mi zasahovala do osobního života a do partnerských záležitostí. Prostě až když jsem pochopila, že tuto problematiku do svého života nějakým způsobem přitahuji musela jsem se zamyslet a chtěla jsem pochopit, proč se úchylní lidé vlastně takhle úchylně chovají a jak to vlastně může i člověka vzniknout taková úchylná nutkavá potřeba se takhle chovat a cpát své úchylné chování hodným, krásným, nádherným, inteligentním a milujícím ženám.

Dokud jsem před nimi utíkala a nechtěla to pochopit tím více do mého života vstupovali a tím spíš jsem se jich nemohla zbavit. Čím víc jsem se tím trápila a mrzelo mě to, to co ti lidé mi psali, či posílali tím spíše a o to víc na mě doráželi a otravovali.

Zde již musím použít výraz otravovat, jelikož tomu tak skutečně bylo, bylo to otravování, jelikož ty zprávy mi nebyly příjemné.

Věčně sexuální narážky, věčná touha a výzva k sextingu, věčná výzva k zasílání erotických fotografií, či videí, věčné přáníčka k vydatnému spánku plného erotických snů, věčná výzva k nucené masturbaci nad myšlenkou nad tím konkrétním člověkem, věčná témata o pornu, sexu a o tom s kým člověk souloží, jak často a co přesně robí za polohy, praktiky, věčná témata o tom jak by si to ten člověk se mnou představoval, věčné dotazy na četnost onanie a dokonce i počet mých sexuálních protějšků za můj dosavadní život.

Vždy jsem pak přestávala psát, když to nepomáhalo ty lidi jsem blokovala, jen my vždy dělalo trochu problém to rozeznat, kdo je úchyl a kdo se jen neumí normálně bavit. Ve své podstatě vždy jsem potřebovala radu od někoho ráznějšího a rozumnějšího než jsem já, jelikož já jsem vždy na každém viděla to druhé a nesčetněkrát jsem sama v sobě to úchylné chování od ostatních lidí omlouvala, či nechtěla si připustit, či jsem to prostě nějak snášela. Až právě to odstřihnutí od některých lidí mi vlastně dalo úlevu v tom, že jsem pochopila to, že nemusím s takovými lidmi být v kontaktu, že ti lidé to skutečně nemyslí dobře. Našla jsem tím pádem i sebelásku k sobě samé, jelikož jsem si přiznala, že takové jednání nechci ve svém životě trpět a nechci, aby se tak ke mně někdo choval pokud si to nepřeji.

A to opravdu od cizích lidí, po pár větách skutečně se nebudu svěřovat s tak citlivými údaji kdo ví komu.

Někoho lze odmítnout lehce, někoho po nevhodném oslovení snadno odpálkujete, někdo však si vše přebere v perverzní podobě a i Váš rázný nesouhlas si vyloží tak, že jste ve skutečnost dle jeho názoru eroticky naladěná a že nutně ho svádíte – však to už je celkem silná domýšlivost a sebestřednost toho úchylného člověka.

Zamyslela jsem se nad psychikou takového člověka proč se tak chová, to k čemu jsem došla jsou však jen moje úvahy, nevím to na tuty.

Člověk který se chová úchylně a má potřebu s tím otravovat jiné lidi, dokonce cizí lidi tak mi přijde, že takový člověk se cítí uvnitř v duši a v srdci hodně osaměle a nemilovaně, proto se chová takto zoufale a takto si vynucuje už jakoukoliv pozornost. Jelikož i pro toho úchyla to, že mu napíšete NE je nějakou reakcí, kterou vyžaduje. Takový člověk mi přijde, že se cítí enormně přehlížený, osamělý, neuspokojený jak fyzicky tak i psychicky, tak trochu i nešťastný ve svém životě, zoufale touží po lásce a sexu. Snaží se si najít lásku sám k sobě tím, že vyhledává intenzivně sex – jelikož většinou právě muži berou sex jako důkaz lásky. A nemusí to být láska zrovna partnerská o tu nemusí vůbec jít, jde o lásku jen k tomu úchylnému člověku, jen jakési utvrzení, že si ještě zaslouží pozornost, společnost, lásku sám k sobě.

Proto zdůrazňuji ani tak nejde o lásku partnerskou – která je založena na oboustranných citech, zde je to jen jednostranné. Takový člověk chce, abyste Vy měli rádi jeho, anebo abyste jen s ním spali, či splnili jeho sexuální představy, chtíče a tužby a on se tak bude cítit milován, myslí jen na sebe, zdaleka mu nezáleží na tom zda Vás to vzrušuje, či se Vám to líbí.

Tomu člověku totiž enormně schází sebeláska a sebeúcta k sobě a tak ji nemá ani k ostatním lidem, takový člověk hledá vše v ostatních lidech, myslí si, že ostatní jsou zdrojem jeho štěstí v životě, či nezdarů, takový člověk ani tak nebude uspokojen tím, že to splnění tužeb najde u někoho. Spíše by měl jít sám do sebe a naučit mít rád sám sebe. Najít smysl ve svém životě, najít si štěstí sám v sobě v tom jakým je člověkem, přijmout sám sebe, své klady – zápory a naučit se sám se sebou žít a pochopit to, že jen on sám je zodpovědný za to jak se bude v životě cítit, zda šťastně či nešťastně a především musí pochopit, že to aby ho někdo měl rád, či aby mu někdo plnil to co chce tak není povinnost toho druhého a měl by pochopit, že ostatní lidé ho nemusí pochopit, avšak měl by především pochopit sám sebe a nebrat druhé lidi jako nástroj.

Nalezením úcty sám k sobě najde i úctu k ostatním. Najít lásku sám k sobě najde i lásku k ostatním. Jakmile se naučí sám sebe uspokojit a mít se rád, pak potom se může najít někdo, kdo může uspokojit jeho a bude to svobodné a nenucené a zároveň ho může mít i rád/a.

Neodsuzuji úchylné lidi, přijdou mi spíše jako nešťastní lidé zoufale toužící po lásce a úctě sami k sobě. Je mi jich spíše líto a pokud uznám, že jim nemohu pomoci tak odcházím a ruším kontakt, takový člověk musí to hledat sám v sobě nejprve.

 

Zdroj obrázku: MERYL. Šťastné ženy [online]. [cit. 20.1.2017]. Dostupný na WWW: http://stastnezeny.cz/index.asp?menu=602&record=25000

O Sára Lhotáková

Jsem nezávislá autorka projevující svobodné názory bez cenzury.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *