Od malinka nenávidím sobeckost a sobecké lidi, kteří se tak chovají vůči ostatním. Nenávidím vychloubání a upovídanost, nenávidím lidi, kteří toho hodně namluví, ale málo se činí. A jako zákonitě jsem si takové lidi do svého života přitahovala.
Upřímně, hodně silné sobce. A popravdě bylo to velkou cennou lekcí do života. Protože jsem se musela naučit s nimi komunikovat, byť se mi nechtělo, protože jsem jimi opovrhovala. Vždy jsem si říkala: „Jak něco takového může vypustit z úst?“ „Jak to o sobě může říct, nic takového se nestalo, vymýšlí si.“
Nebyla v tom závist, spíše stud za takové lidi, kteří se v mém životě pohybovali.
Styděla jsem se za to, jak jsem se mohla bavit s někým, kdo neumí ocenit mou přítomnost, mou společnost, mě samotnou. Proč stále vidí jen sám sebe a mě nevidí? Bylo mi to líto, styděla jsem sama za sebe a za to, že ze sebe dělám dobrovolně hlupáka.
Nechápala jsem, proč se člověk sobec potřebuje se vším chvástat. Dokonce i s tím jak se ten den na toaletě výborně vyprázdnil. Nu upřímně dá se chlubit se vším, jak to tak pozoruji :).
Protože nevím proč, ale nikdy jsem neměla potřebu o své osobě pořádat webináře, semináře o mé životní cestě životem, necítím potřebu každému na potkání vykládat kdo jsem a co dělám a jaké jsou mé schopnosti, nepotřebuji každého na potkání poučovat a vysvětlovat jak moc mocná a zkušená jsem, nepotřebuji vyzdvihovat své potřebu na odiv veřejnosti, protože si nemyslím, že jsem něco víc než ostatní lidi. Především mě dojímá to, že když jsem se svěřila, tak jak mi člověk sobec řekl, že ať se svěřím, tak poté to hned převáděl na svůj život a jak on to řešil jinak a jak to řešit mám. No upřímně ztratila jsem v tu chvíli chuť se svěřovat, vážně. Cítila jsem takovou jistou nechuť a odtažitost. Na můj vkus se ti lidé mají rádi, až příliš a jednají hlasem ega, ne hlasem srdcem.
Avšak zajímavá na těch zkušenostech byla jedna věc, vždy z takového sobce vyplynulo, že se se mnou bavil z toho důvodu, že mi něco záviděl, nebo že se mi chtěl vyrovnat. Protože toho nemohl dosáhnout, protože jednal hlasem ega. 🙂 Musím uznat, že to byla jediná pozitivní věc na tom vše. Jinak děkuji za lekci lidé sobci, vím, že Vás jistě budu potkávat a vídat Vás, ale už Vás nemusím mít tak blízko ve své blízkosti a nemusím se tak stydět sama za sebe.
Nejsem o nic lepší než kdokoliv jiný, ale je mi nechutné všem lidem o sobě lidem vyprávět a cpát jim to. Není to dle mého názoru přirozené a nelíbí se mi to na lidech.
Proto jsem vždy obdivovala na lidech, kteří jsou sobecky založení tu chvilku, když mlčely :). To byla chvilka nádherného a božského ticha, kdy jsem mohla být sama se sebou v souladu a v klidu a užívat si přítomný okamžik.
Jaký máte názor na sobecké lidi Vy? Bavíte se s takovými lidmi, anebo ne?
Zdroj obrázku: CVACHOUŠKOVÁ, Ivana. Proženy.cz [online]. [cit. 15.7.2015]. Dostupný na WWW: http://www.prozeny.cz/magazin/deti-a-rodina/rodinne-vztahy/7275-partneruv-egoismus-je-ubijejici-
Vlasy
Více informací 
Více informací 
Více informací na
Více informací na.
