Radíš, ale jen dle sebe

Ano, je hezké poradit a je hezké slyšet rady, ale co když jste se na rady vůbec neptali? Co když jste se jen vykecávali a chtěli se svěřit?

Co když prostě jen jste chtěli s někým sdílet novinky ze svého života a ono to jaksi nedopadlo tak, jak jste chtěli?

Jednoduše jste si jen chtěli o tématu povídat a chtěli jste prostě aby Vám bylo nasloucháno a to by Vám stačilo.

Rozumím, ono to leckdy fakt jen stačí, někdy ani není potřeba se hned ptát na řešení a radu, ale spíše být vyslechnut.

A když místo vyslechnutí dostanete hned rady o kterou jste hlavně nežádali a ani jste jí nechtěli a do toho je to hlavně rada, která vlastně vůbec není k Vašemu prospěchu, ale k prospěchu toho člověka. Tak upřímně a bez prominutí, k čemu Vám je se svěřovat takovému člověku? Poslouchá Vás? Proč Vám dává rady, které Vám absolutně nevyhovují – on/ona to ví a i přesto Vám to cpe a radí. A takových nevyžádaných a nevhodných rad do Vašeho života, či situace přijde ještě několik a to od toho samého člověka.

Poprvé když se to stane tak si řeknu „Fajn, tak ještě mě tolik nezná a je to jiný úhel pohledu, sice nevím proč mi to radí, ale tak třeba až mě později pozná tak to přehodnotí.“ a ono se to opakuje podruhé a to si řeknu „Do háje, proč mi stále radí to samé, to mě vůbec neposlouchá a nevnímá to kým jsem a to jak říkám co mám a nemám ráda?“ a ono se to opakuje po třetí a po čtvrté a dál a to už si říkám „To mě dokáže naštvat, ten člověk mě štve, má cenu vůbec takovému člověku něco svěřovat a sdílet za novinky, když se ani na radu vůbec neptám?“.

Jako je celkem smutné někomu vnucovat rady, když o ně ani nestojí a hlavně neví co na ně má říct. V mém případě to bylo tak, že poprvé jsem mlčela a myslela si svoje. Po druhé jsem mlčela též a po třetí jsem tomu člověku vpálila svůj názor to co si o tom myslím a řekla na rovinu, že jsem o radu nežádala, že jsem se pouze chtěla vypovídat, ale že prostě jeho rada mi nevyhovuje a že děkuji.

Už jsem to prostě nevydržela, nešlo to prostě a uvědomila jsem si, že opravdu není rada jako rada a leckdy není rada ani potřeba v životě, spíše to co chcete se někomu svěřit, vypovídat, možná si i postěžovat a sdílet to s tím člověkem.

Když člověk chce poradit tak rovnou řekne „Co si o tom myslíš, co bys dělala na mém místě?“ A já tím pádem vím, že můžu se k tomu vyjádřit. Ale pokud už mám radit a někdo to po mě chce tak vždy se snažím poradit ku prospěchu toho dotyčného/dotyčné. Vím, že to, co je dobré pro mě, nemusí být dobré pro toho druhého, to tak prostě v životě je, každý chce v životě něco jiného.

A proto se snažím radit ve prospěch a přání toho, kdo se mě na názor ptá.

Nevím, proč někteří lidé automaticky jakmile se je zeptáte na radu tak Vám záměrně radí to, co je pro ně sobecky dobré a je z toho vidno to, že pro Vás je to nevýhodné. Když například – Vám radí něco co Vy nemáte rádi a nesnášíte to, ale začínají Vás překecávat o výhodách toho a jak Vám to bude vyhovovat atd. A to jen proto, abyste to s nimi měli společné, anebo abyste to udělali kvůli nim.

A já se ptám proč to ti lidé robí? Proč radí to, co ví moc dobře, že není dobrá rada?

Chápu, když to někdo radí nevědomky a nezákeřně, prostě, že si to neuvědomuje, že to je třeba špatná rada pro Vás.

Ale proč prostě dostávám poslední dobou rady ze kterých je vidno, že mi prostě nemůžou vyhovovat a nevyhovují a do mého života prostě se nehodí a já na ty rady dát prostě nemohu a nechci.

Nevím proč, nevím proč mi lidé poslední dobou takhle radí, netuším proč.

Zda vypadám tak naivně, hloupě, či snadno ovlivnitelně? Netuším, ale tak trochu mě to rozmrzí, jelikož pak už nevím zda to tomu člověk mám říkat, nebo ne a zda se vůbec mám ptát na nějaké rady.

Má to vůbec smysl, když pokaždé uslyšíte to samé, jak ve Vašem životě je to a to špatně a jak byste to měli dělat úplně jinak?

Tak nějak se dostávám k tomu názoru a té myšlence, že to za to nestojí a že raději se svěřím jince a někomu jinému, kdo mi to sice možná odkýve, ale zase mi bude milejší to, že mi nebude zasahovat do života a radit, když o to ani nestojím.

Prostě každá rada opravdu nemusí být dobrá a leckdy o tu radu prostě zájem není.

A upřímně nevím proč se mi to děje, snažím se na to dívat z jiných úhlů pohledů a třeba se nějak z toho poučit, zda mi tyto situace nemají v životě něco říct, anebo naučit. Snad na něco přijdu a posunu se tak dál.

Přeci jen už bych se ráda buď zocelila, anebo se vyhnula v životě těmto lidem, kteří nevhodně radí a ví to moc dobře, že nevhodně radí, ale robí to i přesto a asi doufají, že jednou na ně snad dám a bude to podle nich, nebo že to s nimi snad budu mít společné?

 

Zdroj obrázku: OBRÁZEK SOBEC. mujweb.cz [online]. [cit. 1.6.2018]. Dostupný na WWW: http://mujweb.cz/mhlasny/sobec.htm

O Sára Lhotáková

Jsem nezávislá autorka projevující svobodné názory bez cenzury.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.