Tam kde jsou slova zbytečná…

Za život se stane situací nesčetně.

Někdy obhajujeme sami sebe, někdy mluvíme a sdělujeme informace, někdy zapíráme, někdy hájíme práva někoho jiného, někdy se hádáme, někdy vysvětlujeme, někdy pokorně se omlouváme, někdy přemlouváme, přesvědčujeme, avšak ke všem těmto situacím využíváme sílu slov.

V životě jsou však i chvíle, kdy jsou slova naprosto zbytečná a nedokáží obhájit nic, či vysvětlit nic, naprosto nic slovo to nezachrání, nepokazí, stačí jen vnímat situaci takovou jaká je, ať je pozitivní, či negativní. Avšak zde jsou již slova zbytečná a není třeba cokoliv dodávat k tomu, jelikož cítíme, vidíme, slyšíme vnímáme to tak jak to je, přímo před námi na dosah nás samotných.

Dejme příklad, když vidíte člověka, kterého bezpodmínečně milujete a obejmete se, není třeba slov, cítíte to tak jak to vše je a nikdo v tu chvíli vás dva nedokáže rozdělit, protože ta láska mezi vámi je silnější než kdokoliv v okolí, ačkoliv se může snažit. V tu chvíli je okolní svět šedý a vy dva svítíte v barvách.

Když pláčete a cítíte, že se propadáte do hlubin smutku a pesimismu a přijde k Vám nejbližší člověk, který Vás upřímně obejme není třeba cokoliv dodávat, tím dává dokonale a beze slov najevo, že je tu pro Vás a je tu s Vámi. Není třeba utěšovat a chlácholit slovně, stačí ten čin, tím, že Vás obejme, tím, že je tu pro Vás a sdílí to vše s Vámi v tu danou chvíli.

Když víte, že Vás čeká nepříjemná překážka, kterou musíte zvládnout se svým nejlepším přítelem. Není třeba cokoliv dodávat, jeden pohled z očí do očí, nazvednutí obočí a přátelské poplácání po rameni řekne více než cokoliv. Tím je jasně dané najevo přátelství, podpora a důvěra.

kuci-600x277

Když se Vás osoba nezastane ve chvíli, kdy jste napadeni někým jiným pro Vás cizím člověkem a Vy se sami perete za pravdu a spravedlnost a člověk kvůli kterému se perete se na Vás jen tak letmě podívá, ale vidíte jak odchází a nevyjadřuje se k tomu, neřekne nic jen jde a nechá Vás být v tu chvíli sami. V tu chvíli též není co dodat, je jasně dané, že Vás v tu chvíli nechal být na pospas a že se k Vám raději vůbec nemá, jakoby Vás neznal.

Když si Vás někdo vyhledá i přes to, že dáte tomu člověku jasně najevo, že chcete být sami, není třeba cokoliv dodávat je to jasné gesto, že tomu člověku na Vás záleží má Vás upřímně rád. Není třeba, aby cokoliv ten člověk říkal, jen prostý pohled z očí do očí a jen to, že k Vám přijde mluví za vše.

Když se s někým znepřátelíte ve zlém, nějakou dobu je to zlé. Však i tak toho člověka stále máte v srdci a přejete tomu člověku jen to nejlepší a i když se dozvíte něco ošklivého o tom člověku tak i přes to si zachováte klidnou mysl a upřímně se usmějete a necítíte žádnou zlobu, tam není co třeba dodávat ten člověk opravdu odpustil a přijmul toho druhého takový jaký je i přes to, že vztah či přátelství mezi nimi již není.

Když jdete maximálně naštvaní odněkud, kde Vás naštvali, či se Vám něco nepovedlo a i když ostatní se ptají co Vám je, co se děje, vy neodpovídáte, ale ten člověk, který Vás jednoduše vezme za ruku a jde s Vámi do klidu, či tam kam chcete jít. Není co dodat, ten člověk jde po Vašem boku, ať se děje co se děje a bude tu chvíli sdílet s Vámi a ví že v tu chvíli že potřebujete se odebrat pryč.

Když jste s někým v těžkou chvíli a jste podporou, však když přijdou jiní lidé tak ten člověk se kterým tam jste najednou změní chování a chová se jinak, zlehčuje celou těžkou chvíli a vytahuje se, jak to vše zvládne a jak je v pohodě a věnuje víc pozornosti někomu, kdo přišel nahodile a jen nahodile se ptá a snaží se před Vašemi očima zalíbit někomu, kdo přišel jen letmě se ukázat a zvýšit si seběvědomí a popularitu tím, že se přišel jen tak pobavit, ale pak zas odejde. A když se ten člověk snaží zalíbit v tu chvíli někomu, kdo se chová povrchně a tu Vaší podporu vůbec nevnímá a nebere v potaz, to že tam jste Vy a bere Vás jen tak do počtu, aby se neřeklo. V tu chvíli ať se ospravedlňuje jak moc chce ten člověk, není co dodávat, ta situace zamrzí sama o sobě, je to jakoby na Vás ten člověk v tu chvíli zapomněl a zapomněl na vše, proč tam vůbec jste v tu chvíli, jak moc jste přehlednutelní.

Když odejdete z jisté situace, není třeba cokoliv ospravedlňovat, ten odchod mluví za vše a vypovídá vše o daném gestu, prostě odcházíte, nechcete v tu chvíli již být na daném místě a v danou chvíli. Není třeba volat za někým, jen nechat jít. Pokud bude chtít, vrátí se.

Když se s někým do nekonečna domlouváte na něčem, setkání, pohovoření, pořešení a čemkoliv a ten člověk to pokaždé x-krát ruší a ospravedlňuje se do nekonečna. Na to už není co říct, pouze si přečíst sice krásnou omlouvnou zprávu, avšak k čemu Vám to je, už se jen tak pousmějete, v duchu Vás to zamrzí, avšak už na to nemáte co říct. Tady jsou veškeré omluvy a slova zbytečná, jelikož to značí, že ten člověk jen slibuje, avšak nedokáže plnit.

Jste toho názoru, že slovy se dá vše ovlivnit? Anebo jste též toho názoru jako já, že jsou v životě jisté situace, kde je zbytečné mluvit a hovořit, tam slova nemají význam. Jelikož čin mluví za vše.

 

Zdroj obrázku: CITY V CITY. City v city [online]. [cit. 27.5.2016]. Dostupný na WWW: http://www.cityvcity.funsite.cz/?p=185

O Sára Lhotáková

Jsem zrzavá slečinka trochu spisovatelka a trochu víc hudebnice, píšu a tvořím o čem chci.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.