Uletěla bych od té negace

Ano, někdy bych se tak ráda rozletěla a uletěla bych někam hodně daleko. Daleko od tohoto všeho, co se děje a jak lidi se rozdělují a jsou na to hrdí.

Od toho všeho, kde vám někdo neustále nutí nějaký názor, abyste ho taky uznávali a přidali se jen do řady dalších lidí, kteří se jen bojí o všechno.

Přitom kurňa, tohle je můj názor a ten si nenechám vzít, ten názor se mnou vždy zůstane a je tak pevný jako já. A ano fakt není tak těžké se vyrovnat s tím, co přichází, nebo co se stane. Člověk se vyrovná, naučí se žít, přijme to, nejhorší je vždycky to, jak vám to ti lidé znepříjemní a jak ošklivě se chovají. Vidí příležitost tak si na vás přisadí a ještě z jejich škodolibé radosti vám opět nutí svůj názor, že byste to taky tak měli být a oni si fakt myslí, že ten svůj názor změníte a budete jako oni. Ale jak asi? Příčí se mi to se někomu podvolovat v názorech.

Víš co, ať si myslí co chce, ať si háže mašlí klidně z toho strachu, je mi to u háje, protože je to jeho/její život a pohled na svět.

A když se to všechno podělává do velkého a tučného hnoje, tak ráda bych uletěla od tohoto všeho, někam do klidu a přírody jen s pár lidmi, které mám ráda a tam přečkala toho pře-nadšené období. Mě nejde o to, aby se všichni zamysleli a změnili se. Ať si mají názory jaké chtějí, jen ať mi je nenutí a nenutí mě je vyznávat. Proto se nerada v tuto dobu s někým dostávám do konfliktu, nebo výměny názoru, protože vím, že by to nedopadlo dobře. Já bych měla potřebu se hájit a zranilo by mě, když by ten člověk neustoupil a neustále to do mě hustil.

Se vší úctou a respektem a láskou, ať si ho nechá ten názor a ty svoje pohledy na svět. Já si žiji svoje. Ať se klidně naštve, je mi to jedno. Žiji si svoje a budu žít nadále. Já mu ten jeho neberu. Nerada se hádám, nemám to ráda. Dokážu uznat, že někdo jiný to vidí jinak a proto nevidím potřebu to hned někomu vyvracet, ale byla jsem vždy vychovaná tak, abych se za svůj názor nestyděla, protože ten trestný není. Nemám nějak povahu na to odkývat a myslet si svoje, pokaždé i když je to marné a moje intuice to ví, tak alespoň vždy slušně řeknu svůj názor a zbytek nechávám být, bez hádky a útoku. Prostě cítím, že to je správné a takhle bych měla jednat, aby to věděli a aby to věděl on/ona. A až pak si můžu myslet o té zadnici a žít si svoje. Protože moje duše udělala to, co cítila, že je správné a pak se mi už dobře myslí o té zadnici, mám klid a pohodu na svědomí.

A tak je to správné. Ano, je těžké se tomuhle všemu postavit a leckdy si připadat jako sám proti všem a proti tomu všemu cirkusu, který vůbec není hezky, je to jen pro chlácholení všech, kteří maj takové názory. Je to jen odvrácení pozornosti od skutečného problému, který oni vidět nechtějí, jen se chtějí chlácholit a zalepovat si oči páskou, že už je to vlastně dobrý. A když to vypadá, že to je špatné tak zas chodí a každému vnucují své negativní názory, protože se sami bojí, bojí se všeho co je a co přijde.

Velmi těžko se mi takovým lidem stojí tváří tvář a komunikuje, když se nedokáží bavit o něčem jiném v čem bychom se třeba i shodovali a rozuměli si. Těžké, tvářit se v pohodě a komunikovat dál, jen aby se člověk nepohádal. Někdy to fakt v člověku láme veškerá sebe-ovládání, jelikož ti vnucovači názorů jsou otravní, ale musím se držet.

Protože jediné co právě chtějí emoce a aby někdo vybouchnul a oni se nakrmili těmi emocemi, protože pak mají radost, že někoho naštvali. Tak radši jim nedám nic a nezatvářím se nijak, aby neměli tu radost. Protože mě je ukradené z čeho pak budou brát energii a z koho, starám se o sebe. Nemám povinnost někoho energeticky živit, jen proto že to nezvládne sám.

Ať si žijí svoje a já si žiji svoje. Jen prosím bez těch nucení názorů a vnucování něčeho s čím stejně nikdy nebudu souhlasit. A proto to ulítnutí beru, že by mě z toho aspoň na chvíli vysvobodilo a mohla bych se obklopovat tím, co se mnou souzní a nemusela tady odhrabovat tyhle blbosti, které mě nezajímají. Jsem tím tak přejedená, že už je to trapné, jak pořád se snaží, že zlomí moje názory. Fakt trapné. Už jsem to slyšela tolikrát, že je mi to nudné, přeříkané na 100x a ze všech směrů. No a, tak si to nechte a mě nechte taky.

Vysiluje mě neustále tomu čelit čelem, ale co už, bohužel tak to je. Už aby se tohle všechno nějak ustálilo a bylo to víc v pohodě a lidi se zas sjednotili. A nikdo neměl takovou nutkavou potřebu se tak moc hádat, jako je to právě nyní. Vyloženě teď hodně lidu chodí jak naštvané pytlíky bombiček a hledají na kom se vybít nejdříve. A to jen proto, že jsou plni strachu a všeho se bojí. V konečné fázi, i když mi to jejich chování a vnucování vadí tak je mi jich líto, jsou to zoufalci a nešťastní lidé.

Článek je inspirovaný dobou v ČR v zimě 2021, to jak se společnost rozdělovala a jak se lidé dokázali chovat a vnucovat si rozdílné názory.

Zdroj obrázku: © HTTPS://AGROMASSIDAYU.COM 2021. cze.agromassidayu.com/ [online]. [cit. 19.2.2021]. Dostupný na WWW: https://cze.agromassidayu.com/kakaya-ptica-bistree-vseh-letaet-rekordi-sredi-ptic-news-083738

O Sára Lhotáková

Jsem zrzavá slečinka trochu spisovatelka a trochu víc hudebnice, píšu a tvořím o čem chci.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *