Vybití

Aneb když cítíme přetlak hromadící se energie, která se dere ven z nás. Ať už původem energie je vrozená vyšší spotřeba energie, lepší fyzická kondice, anebo kompenzace emocí – rozčilení, hněvu, zlosti, smutku, strachu či pocitu méněcennosti.

Stává se, že v životě leckdy zažíváme věci a události, které v nás nutí hromadit energii a my ji musíme někde vypustit, někde byť jen vykompenzovat. Jelikož když ji nevypustíme a nevynahradíme si to tak jednoho dne bouchneme doslova, či se v nás to tak nahromadí, že už budeme nuceni jednat jinak než obvykle a změna či rozčarování bude nutné. 

Anebo se naše nevyjádření emocí či nevybití energie odrazí na našem zdraví. Nic v sobě nechováme zadarmo, žádný pocit či emoci, vše se na nás podepíše.

Jakákoliv emoce má vliv na naše fyzické zdraví. Pokud cítíme například hněv a nevyjádříme jej, anebo jej nikde nevykompenzujeme si či nevybijeme jinde, tak se nám budou oslabovat játra, anebo nám hrozí kolabs.

Když nevyjádříme náš strach a pocit ohrožení, začnou se nám oslabovat ledviny a celý močových systém.

To jsou pouze příklady, vše se vším souvisí. Proto si myslím, že není ostuda schovávat to co cítíme, ale není bezpečné pro ostatní lidi, když bychom je svým chováním ohrozili na životě.

Myslím si a mám vyzkoušené, že vše jde si vybít jinde a bezpečně. Například ten hněv si můžeme výborně vybít při fyzickém cvičení, při sexu a jeho různých podobách, při tvůrčí činnosti. Prostě nějak aktivně něco dělat, tak abychom to ze sebe dostali ven a nedusili to v sobě. Máme se přeci rádi natolik, než abychom sami sobě ubližovali.

Pokud se třeba bojíme, tak je dobré dělat právě toho čeho se bojíme. Bojíme-li se samoty, zkusme prakticky chvíli žít sami za sebe a samostatně. Postavme se tomu strachu.

Strach tu sice bude vždy a hlavně každý člověk na světě se někdy bojí a někdy se určitě bál, je to přirozené, ale nemusí nás ten strach omezovat v životě a v našem prožívání, prostě se tomu všemu můžeme postavit a dělat to co nám dodá odvahu a sebevědomí.

Pokud cítíme frustraci či pocit méněcennosti, můžeme se například začít věnovat sami sobě a budovat si třeba kariéru, anebo začít nový koníček, prostě něco aktivně vytvářet. Časem poznáme vlastní hodnotu a tím se i začneme mít více rádi, pokud to dosud tak není.

Každopádně chce to nějakou aktivitu a něco s těmi emocemi dělat, jinak se to odrazí na vašem fyzickém zdraví a bude vše se opakovat stále dokola a váš život se nikam neposune.

Neodsuzuji nikoho kdo si něco něčím kompenzuje, či něco tak řeší, prostě to tak cítí a dělá to tak. Nemám ráda a dle mého názoru není dobré, aby naše chování někoho obtěžovalo či ohrožovalo, to rozhodně nechci a nikoho k tomu nechci navádět. Mám na mysli a na srdci všechny legální a bezpečné formy vybití těchto emocí a přebytečné energie.

Sama to znám, prožívám to tak v životě a mám pro to pochopení.

Zdroj obrázku: © 2015 PIXABAY. pixabay [online]. [cit. 7.2.2015]. Dostupný na WWW: http://pixabay.com/cs/hn%C4%9Bv-rozzloben%C3%BD-%C5%A1patn%C3%BD-izolovan%C3%BD-18615/