„Někdy je třeba vše ztratit, abychom pak mohli vše získat. „
leckdy v životě přijde situace, kdy máme pocit, že ztrácíme pevnou půdu pod nohami. Máme pocit, že jsme na všechno sami a že to co jsme si mysleli, že nás tu drží, nás ve skutečnosti vůbec nedrží, ba někdy nás to i doslova potápí ke dnu.
A proto v životě přichází tyto situace, kdy zdánlivě vše ztratíme, abychom se naučili vážit toho, co v životě máme. Naučit se vděčnosti, zodpovědnosti, samostatnosti a nezávislosti. Být sami sebou.
Jedině to co je skutečně naše, to nám nemůže být odebráno. Ztratit můžeme jen to, co k nám nepatří.
Ztráta, nebo také proměna je jakási forma očisty lidského ducha od vnějších vlivů, které vůbec nejsou důležité. Abychom se naučili být v samotě sami se sebou.
Proto, abychom toto pochopili může přijít cokoliv – úmrtí, rozchod, rozvod, nehoda, úraz, hádka, nepřátelství, stěhování, ….
Buďme tedy otevření budoucnosti a nebojme se toho, co přijde. Přijde to tak jako tak, ať už se bojíme či ne. Každopádně vždy to zvládneme.
A když jakoby „vše ztratíme“ a naučíme se žít tak jak to je a přijmeme tu situaci, tak se nám obvykle otevře něco nového, co přijde do našeho života. Něco nového a tudíž zas budeme získávat to co je nám milé :).
V této lekci jde o to, abychom vnímali vše a kohokoliv, kdo v našem životě vystupuje, naučit se vděčnosti. A naučit se být sami sebou a neztrácet se ve vnějších vlivech života.
S láskou ♥