O „slibo-technách“

Pojem „slibo-techna“ jsem poprvé slyšela už na základní škole jako malá holka. Slyšela jsem jej od třídní paní učitelky na prvním stupni, kdy se tak označovali lidé ze třídy, kteří neustále paní učitelce slibovali, že „zítra už vážně, vážně přinesou domácí úkol.“ Každým dnem víc a víc slibovali, víc se omlouvali a víc byli úslužní, ale skutek utekl a nikdy již pak domácí úkol nepřinesli, či už se pak vymlouvali, že zapomněli, anebo již nevěděli jaké bylo zadání.

Prostě šlo o to, že tito lidé toho dovedli toliko naslibovat, až hanba jim, že to vůbec dokázali vypustit z úst.

Ano, dokázali, ale je to dle mého názoru ostuda pro ně samotné.

Lidé obecně, kteří neustále něco slibují. Jistě někoho takového ze svého okolí máte, není to totiž ojedinělá vlastnost, která by postihla jen pár jedinců, ale je to celkem rozšířená vlastnost mezi lidmi, že vlastně v každém kolektivu si myslím, že se takový člověk najde.

Tací lidé se vyznačují tím, že:

• slibují víc než dokáží splnit (možná pro to, aby na ostatní zapůsobili)
• jednají neupřímně, lžou ostatním, že udělají to a to a skutek utekl
• přeceňují sami sebe
• někteří se chtějí předvádět, co vše dokáží splnit (což je dle mého názoru odpudivý faktor neupřímnost sám o sobě)
• chtějí vypadat lepší než jsou
• odmítají si přiznat vlastní omezené možnosti (aneb nelze zvládnout všechno, co si vezmu na svá bedra)
• odmítají si přiznat, že nejsou stroje, ale jen lidé
• a někteří jsou pohodlní a místo toho, aby něco opravdu udělali tak jen slibují, ale skutek utek

V komunikaci s takovými lidmi se to vyznačuje hlavně uvedenými znaky. Neříkám, že tací lidé jsou špatní, ne, nikdo není špatný ani dobrý. Jen mi tato vlastnost a způsob chování u lidí vadí, jelikož se mi nelíbí, když někdo přehání a dramatizuje a zveličuje a chvástá se tím vším, co by dokázal zvládnout. Opravdu laskavý a úctyhodný člověk tohle nemá zapotřebí, není třeba to nikomu cpát, ale je třeba ten skutek učinit a není třeba to každému cpát a chlubit se tím co dokážeme, když ani skutek jako důkaz nedokážeme podat.

Jak s takovými lidmi vycházet?

• poznat toho člověka, ptát se na detaily jeho skutků
• kontrolovat jeho činy zda korespondují s tím, co slíbil
• ptát se, kdy ten skutek bude reálný a dokazatelný
• ptát se na důvěryhodnost řeči „slibo-techny“ jiných lidí z jeho okolí
• držet se svého rozumu a nepodlehnout předčasné naivitě ve „slibo-technu“
• mít svou pravdu, avšak zůstat objektivně a nezaujat vůči „slibo-techně“
• brát celou situaci tak trochu s nadhledem, nezávidět, nepomlouvat, avšak nebrat „slibo-technu“ jako „supermana“
• nespoléhat se v důležitých věcech na „slibo-technu“ ( z vlastní zkušenosti moc nedoporučuji, může Vás nechat na pospas, důvěřujte tedy sami sobě, či jiným Vám blízkým osobám)

Osobně mi i celkem vadí, že tyto „slibo-techny“ si umí získat celkem důvěryhodnost a lidé jim často věří, však jak můžete věřit řečem a ne skutkům?

Avšak, když se na to podívám z jiného úhlu pohledu, tak či tak si jednoho dne „slibo-techna“ dojede na tu svou povahu a vlastnost a jeho okruh posluchačů se zúží, chce to jen čas, nadhled, trpělivost a úsměv na rtu. Nenechat se rozházet tím, že mají vliv větší než lidé, kteří skutečně činí to, co říkají.

„Slibo-techny“ jsou sice ulhané a prolhané, ale každý člověk na to své chování jednoho dne dojede a i ostatní lidé přijdou na její pravý charakter a poznají, co je zač, že ty řeči, kterým krmí okolí, nejsou až tak prokazatelné a že vlastně „slibo-techna“ jen slibuje, přehání, avšak skutkem to neprokáže.

Jaký názor máte na takové lidi?

Zdroj obrázku: EMMA. Plní Elánu.sk [online]. [cit. 22.9.2015]. Dostupný na WWW: http://plnielanu.zoznam.sk/c/976/neprijemny-zapach-z-ust-takto-sa-ho-mozete-zbavit