Duševní hibernace 2. část

Čím víc totiž nechcete být něčím, tak tím spíš se tím stáváte pokud neděláte něco pro to, abyste se tím nestali.

Mojí obranou vždy byla moje srdečnost, důvěřivost a naivita. Čím víc jsem důvěřovala lidem, tím líp jsem se cítila. Čím víc jsem ukazovala emoce a pocity tím líp jsem se cítila, protože jsem se právě nikdy nechtěla stát lhostejnou osobou bez emocí.

Dlouhou dobu to funguje, to je v pořádku a zas tak nyní funguji. Jsem tak ráda. Ale i takový člověk jako jsem já prostě někdy vypne, neříkám, že to bylo schválně, to asi ne, ale prostě to tak přišlo, do teď nevím proč až tak to došlo k tomu emočnímu vybití. Když to tak vezmu tak si hodně věcí a informací z té doby ani nepamatuji, byla jsem fakt úplně mimo. Jen jsem žila mechanicky a bez nějakého hlubšího smyslu. Uvědomovala jsem si, jak se chovám a tehdy jsem to brala tak, že se hold vynořila na povrch moje stinná stránka a ta mě nějak pohltila.

Je to zvláštní, ale všechna dramata, řešení, vztahy, přátelství a něčí starosti, šlo to mimo mě. Jen jsem odpovídala to, co jsem měla odpovědět, ale nějak vše šlo mimo mě.

Jediné u čeho jsem tehdy něco cítila byla hudba a když jsem si hrála na kytaru, to byly světlé chvilky, kdy jsem se cítila šťastně, nebo jsem aspoň něco cítila. Tak nějak jsem podvědomě nic nechtěla, neměla jsem o nic zájem, nechtěla se mi nic dělat, připadalo mi vše zbytečné. Je mi to odporné to takhle psát a uznávám, že jsem to tak měla. Ale vše by se mělo brát pozitivně a já tohle budu brát jako takové přechodné období, kdy jsem si to vyzkoušela jaké to je a jak asi žijí bez emoční lidé, kteří jsou lhostejní.

Zkusila jsem si a děkuji, stačilo mi. O hodně přicházejí si myslím. Výhodu mají v tom, že je nic nerozhodí a nikdo jen tak neraní, neřeší nic, mají jen sami sebe a můžou si dosáhnout téměř všeho chtějí, ostatní lidi mají u nohou, ale ochuzují se právě o to hezké v životě si myslím. Neznají co to je důvěra, přátelství, láska, okouzlení, dobrý pocit, něha, mír, usmíření, nadšení, radost, to vše jde mimo ně. Vždycky je něco za něco prostě.

O lhostejných lidech jsem již v minulosti psala a je fakt, že jich několik znám a tím bych dvěma lidem, kteří jsou lhostejní celý život tak bych tímto chtěla vzkázat „o to krásné v životě přicházíte, chápu, proč se chováte tak, jak se chováte, ale je to vaše volba“ .

Myslím si, že člověk se v životě může dostat do různých situací, ale je vždy jen na něm, jak se k nim postaví. To, že se chováte špatně, nebo se cítíte zle, nebo se děje něco, co není zrovna šťastné tak to neznamená, že to tak musí trvat věčně, nebo že dokonce se tak vy musíte chovat věčně.

Myslím si, že duševní hibernace je dočasný stav, který pomine a je to jen období života. Lhostejnost a bez emočnost už je volba života. A v tom se tyto dva pojmy liší.

Tak strašně moc jsem se nechtěla stát lhostejným člověkem tehdy, pamatuji si to jak mi toto hrálo v hlavě, ale tím víc jsem se propadala do té neutrality, že mi nešlo se ani upřímně usmát. Ono si člověk leckdy musí některé věci přiznat a podívat se na ně z lepší stránky, jít na to od lesa, jak se říká a nevidět jen to, že se něco horší. Avšak naopak podívat se třeba na to, co to období člověku dá, čemu ho to naučilo, čemu ho to má naučit, před čím ho to třeba brání.

V mém případě to asi bylo to, že jak jsem se zklamala, tak jsem si asi chtěla nějak duševně chvíli odpočinout od všeho a proto jsem se takhle tehdy vypla, asi to bylo tím, na nějakou chvíli mi to zklamání uzavřelo srdce. Ale rozhodně bych si to nevybrala jako životní styl, to ne. Aspoň jsem takhle blíž pochopila lhostejné lidi, to ano, dalo mi to pohled na jejich život a jejich uvažování za což, jako za lekci jsem ráda. Však stačí takhle.

Nadělala jsem chyby a asi způsobila tehdy zbytečné problémy a pár lidí tím asi zbytečně štvala a zlomila pár srdcí, avšak bohužel stalo se, omlouvám se. Pevně věřím, že mi tato zkušenost pomůže být lepší a uvědomělejším člověkem.

Tak moc se člověk snaží nedělat chyby, až jich pak nadělá víc než by očekával.

Zdroj obrázku: ZOË HELENE KINDERMANN/CC. Vědátor [online]. [cit. 25.9.2020]. Dostupný na WWW: https://vedator.org/2020/06/hibernace-byla-u-potkanu-spustena-na-povel-vedcu/