Archiv pro: Prosinec, 2018

Uraženost bez důvodu

Když si prostě jen tak přijdete k člověku jen tak pozdravíte a začnete se bavit a najednou v tu ránu se dovíte jen odsekávané reakce, ne zrovna přívětivé chování, rejpavé narážky na Vás a následně „tichou domácnost“. Anebo někomu napíšete, optáte se a zeptáte co a jak nového a jak se člověk má a odpoví […]

Měla jsem ráda přespříliš

Ticho, napjaté ticho, které se graduje jen tím zda bouchnou dveře, anebo bouchnou emoce. Buď anebo. Aneb kdo z koho. A už slyšíte, jen výbuch emocí, ale nejsou Vaše, ale někoho jiného a už křik, co je zas špatně a co jste špatně urobili. Naštěstí není vytčeno nic, co jste neurobili. Ale to co jste […]

A co když to bez něj/ní zvládnu?

A proč bych to nezvládla, že? Přesně taková otázka by přišla na mysl i mě, když bych tento titulek, jako objektivní osoba četla. Nu, každý je svého štěstí strůjcem, tudíž vše co přichází člověku do života, všechno to s čím se potýká je buď požehnáním, anebo lekcí, která má zocelit, ale vždy je to úměrně […]

Budu tam kam ty ani nepáchneš

Vždycky jsem spíše přemýšlela o tom, že si přeji aby u mých úspěchů, či něčem krásném byli mi blízcí a byli mi v tu chvíli na blízku a sdíleli to se mnou. Spíše jsem se obávala toho, že když bych něčeho krásného dosáhla v životě tak, že by tam určitý člověk nebo lidé nebyli, bylo […]